První jízda s Kiou XCeed: Schopná stylovka za dobré peníze

Současná generace Ceedu má v nabídce čtyři modely. Jezdil jsem s civilním hatchbackem, zadní světla běžného kombíku obdivuji pokaždé, když ho potkám na ulici, se šviháckým Proceedem jsem koštoval slasti dvou set koní. A pár týdnů po představení čtvrtého modelu XCeed i jeho proháním okolo francouzského Marseille.

XCeed je pro značku Kia v Česku velmi důležitý model. Z necelých šesti tisíc aut prodaných za prvních sedm měsíců letoška je totiž 63,5 % právě v segmentu C-SUV, do nějž tohle auto míří. Je další variantou v nabídce této třídy.

Že to bude hatchback na vyšším podvozku, něco na způsob Fordu Focus Active, se vědělo už dříve. XCeed mě ale překvapil výrazně odlišným vzhledem od zbytku nabídky modelu; třeba zmíněný Proceed tolik změn na přídi nedostal. Nakolik se crossover-verze Ceedu designérům povedla, nechám na vás.

Vypíchnu ale několik detailů. Jednak, ze strany mi připomíná Infiniti QX70, jedno z nejhezčích SUV vůbec. Designérům se totiž podařilo ne zamaskovat krabicoidní tvar karoserie, ale úplně se mu vyhnout.

Povedla se i zadní světla, která jsou kompletně LEDková už i v základní výbavě. Bohužel i zde je jen po jedné mlhovce a couvačce; ta je navíc vážně mrňavá a při couvání ve tmě bude skoro k ničemu. A když už jsme v zadním nárazníku – to, co vypadá jako koncovky výfuku, jsou jen atrapy. Vtipné je, že skutečný výfuk končí hned za nimi, a to na obou stranách.

V kabině se XCeed také od sourozenců liší víc, než by jeden čekal. Hlavní novinkou je digitální přístrojový štít; je to u Kie prvenství. Jenže tu je v podstatě zbytečný – nelze se zbavit kulatých ukazatelů a neumí zobrazit mapu, jen instrukce navigace. Automobilka říká, že se jedná o první verzi, že později ten displej i k něčemu bude.

Když už jsme u displejů – ten centrální má nově 10,25“ a na domovské obrazovce vám ukáže zároveň mapu, rádio a počasí a tohle zobrazení si můžete upravovat. Infotainment je připojen k internetu, a tak i navigace má data o dopravě, a k vozu existuje aplikace do telefonu, v níž vidíte např. lokaci auta nebo stav paliva.

Sedačky jsou dostatečně komfortní i prostorné, aby v nich člověk zvládl i delší cestu. Bohužel, v Česku nebude k mání jejich kožená a ventilovaná verze, alespoň prozatím - podle Kie by si za ně připlatilo jen asi jedno procento zákazníků.

Jako řidič ale mám problém s plasty kolem středové konzole – musím sedět víc vzadu, než bych chtěl, abych si aspoň trochu pohodlně odložil pravé koleno. Navíc ty plasty přesně v místě, kde má řidič či spolujezdec opřené koleno, jsou dost tvrdé.

Je to ale jediné místo, kde vás praští do očí nějaká lacinost. Jinak je interiér velmi bytelně poskládaný, tlačítka jsou příjemná, ani výplně dveří nevypadají, že by se na nich obracela každá koruna, a to ani vzadu. Tady mám trochu jiný problém – se 184 cm výšky si sice sednu „za sebe“, ale nad hlavou mám tak dva centimetry místa. A opěradlo přední sedačky musím mít mezi nohama – právě proto, že vpředu musím kvůli středové konzoli sedět dál od volantu, než bych chtěl.

Jako první sedám do dieselové varianty s automatickým řazením. Je to šestnáctistovka známá i z ostatních verzí Ceedu; zde má 136 koní. Jedeme s ní jen kousek po dálnici a ona je při tom tichá, pružná a zcela bezproblémová. Není to ale verze s 48V mild-hybridním systémem, bez nějž v Česku naftový XCeed nekoupíte. Jeho výroba totiž začne až později na podzim letošního roku.

Víc času trávím s nejsilnějším, dvousetkoňovým benzínem. Poté, co se nadechne turbo, má šestnáctistovka T-GDI (ne, není to diesel, ta písmena znamenají Gasoline Direct Injection, tedy „benzín“ a „přímé vstřikování“) ohromnou chuť do života a táhne jako zběsilá. Nějakou výkonovou špičku tu nehledejte, silnou stránkou tohoto motoru je zátah ve středních a vyšších otáčkách, ale jezdí se s ním opravdu příjemně. A i jeho zvuk se docela dá poslouchat.

Je to motor z Ceedu a Proceedu GT, ovšem u XCeedu Kia tohle označení nepoužívá. Podvozek není oproti slabším motorizacím ostřejší či tužší, a tak máme před sebou docela vzácnou kombinaci měkkého „civilního“ auta a silného motoru.

Když později zkouším střed nabídky, verzi 1,4 T-GDI o 140 koních, výkonový deficit oproti vrcholu je samozřejmě jasně znát. To ale neznamená, že by tohle auto bylo nějak pomalé – v rychlostech běžných pro okresky nemá výkonu palčivý nedostatek, ani když v autě jedeme ve třech.

Oba benzíny jsem zkoušel s manuální převodovkou a výhrada je jediná – dráhy řadicí páky jsou trochu dlouhé. Jinak můžu všechno pochválit – kulisa je přesná a pracuje se s ní velmi příjemně, kvalty můžete házet sem a tam velmi snadno a bez rizika, že se spletete. Spojkový pedál má možná trochu dlouhý, ale rovnoměrný a lehký chod.

Největší nevýhodou manuálu tak je fakt, že k němu nedostanete nejen adaptivní tempomat, ale ani zbytek paketu Tech, nacpaného jízdními asistenty. U toho adaptivního tempomatu to i jakž takž chápu, že Kia s ním chce vždy umět zcela sama i zastavit a to bez automatického řazení není technicky možné, ale proč nemůže zákazník k manuální převodovce dostat třeba hlídání mrtvého úhlu, mi hlava nebere.

Na hodnocení spotřeby jednotlivých motorizací jsme s XCeedem jezdili příliš krátce a příliš svižně, takže z čísel na displejích by leckoho polilo horko. Katalogová čísla spotřeby jsou ale zjištěna měřením dle normy WLTP, ale jsou převedena na starou normu NEDC, takže toho moc neřeknou.

Co obě benzínové verze spojuje, je výborný podvozek. Oproti Ceedu hatchback, na kterém je XCeed založen, je světlá výška o 37 mm větší s celkovými 184 milimetry; to je víc, než nabídnou Volkswagen T-Roc, Seat Ateca nebo i Kia Sportage. Tohle zvýšení je dáno částečně větším průměrem obutých kol a částečně novým odpružením. Delší pružiny dostaly tlumiče s upravenou charakteristikou a hydraulickými dorazy, které ostatní Ceedy nemají, takže i při maximálním propružení nedostane karoserie tak tvrdou ránu.

Výsledkem je odpružení měkké na pomalých nerovnostech, jako jsou např. retardéry nebo obrubníky, ale zároveň je auto příjemně tuhé a čitelné ve vyšších rychlostech. Protože je založeno na Ceedu, velmi podobně dobře jako on odolává nedotáčivosti, byť je samozřejmě znát, že se všechno děje vpředu.

Zadní náprava je víceprvková, není to levnější torzní příčka, takže odskakování na nerovnostech se nemusíte bát. Nevšímám si ani nějaké přehnané nervozity zádě při prudším brzdění v nájezdu do zatáčky. ESP je ve srovnání s Ceedem trochu jinak naladěné a nezasahuje hned a hrubě, na nezpevněném povrchu nechá přibrzděním odlehčenou záď trochu vybočit do strany.

To jediné, co mi na XCeedu chybí, je pohon všech kol. Jasně, že by ho koupila jen hrstka lidí, když i u větší a „terénnější“ Sportage tvoří v Česku předokolka většinu prodejů, ale když už tu je ta světlá výška, nebylo by to špatné. Anebo aspoň nějaký režim pro jízdu mimo asfalt, který by např. upravil chování ESP.

Beru-li XCeed tak, jak je, a s tím, pro koho je určen, má v dnešní době posedlé crossovery opravdu slušnou šanci na úspěch. Až na prostor nad hlavou na zadních sedačkách jsou v podstatě všechny chyby, o kterých píšu, detaily, které spoustě lidí buď nebudou vadit, anebo si jich vůbec nevšimnou. To podstatné tu je v pořádku – XCeed dobře vypadá, dobře jezdí, je bytelně postavený a za nějakých 700 či 750 tisíc nabídne to, na co u leckteré konkurence potřebujete milion.