První jízda s Audi Q7 po faceliftu: Gigant s úctyhodnými schopnostmi

Facelift Audi Q7 proběhl médii koncem června, kdy ho automobilka oficiálně odhalila. Před několika dny jsme dostali možnost se s novou Q7 svézt, a to u Příbrami, kde nám Audi přichystalo dva šestiválcové a jeden osmiválcový diesel.

Model Q7 je pro značku Audi v Česku nejdůležitější, je to u nás dlouhodobě nejprodávanější model. Ve své druhé generaci, která byla omlazena, je od roku 2015, stejně jako A4, kterou jsem také testoval, a to ve verzi Allroad.

Q7 se zvenčí změnila jen trochu. Vpředu má novou masku a světla, čímž se trochu zbavila arogantního vzhledu a nepůsobí už na fotkách tak mohutně. Ve skutečnosti je to ale pořád velikánské auto, dokonce ještě větší než dřív – narostlo o 11 milimetrů (a 20 kilogramů).

Přední světla můžou mít za příplatek i laserové „dálky“ a jak ona, tak i zadní světla mají nově svítící žebra, jako nejmodernější sedany značky. Vzadu si na Q7 nelze nevšimnout poněkud ojedinělého systému dvojích světel. Standardní lampy jsou celé na pátých dveřích, a tak je třeba zajistit, aby vůz mohl být osvětlený, i když ty dveře otevřete.

V nárazníku proto je další pár koncových svítilen, v nichž ale světlo, brzda a blinkr fungují jen při otevřeném kufru. Mlhovky a couvačky tu však svítí standardně; obojí v páru, jak to má být. Jen je trochu škoda, že krycí plast je červený a bije do očí; kdyby byl čirý nebo zatmavený, Q7 by to slušelo víc

Větší změny na vás čekají v kabině. Q7 má jednak už ve standardu digitální přístrojový štít, ale také dostala palubní systém se dvěma dotykovými displeji s nastavitelnou haptickou odezvou. Vypadá to složitě, ale ve skutečnosti se tento systém ingolstadtským opravdu povedl.

Dolní displej totiž slouží k ovládání klimatizace a k zadávání cíle do navigace; můžete buď ťukat na virtuální klávesnici, anebo prstem napsat celé jméno ulice najednou. Nic víc tu nehledejte, není to zbytečně složité – a proto to funguje. Na rozdíl od A4 mi tak nevadí, že Q7 přišla o otočný ovladač s touchpadem ve stylu BMW, dolní displej ho dobře nahradí.

Samozřejmě, v kabině je spousta místa na předních sedačkách i ve druhé řadě, výrazně více než třeba v BMW X5. Q7 je prostě velká jako barák a uvnitř se ukazují všechny výhody vnějších rozměrů. Kufr je také enormní a máte-li hodně dětí, můžete si do něj pořídit ještě dvě sedačky.

Křesla v testovaném kousku jsou příplatková a kromě ventilace a vyhřívání nabízejí také nastavování bočnic sedáku i opěradla. Tyto funkce ale musíte hledat v infotainmentu, nejsou tu na to tlačítka na straně sedačky, bohužel. Druhý, poněkud zásadnější problém je v integrovaných opěrkách hlavy – pro mé tělo jsou příliš nízko.

Na velmi krátkou testovací jízdu jsem dostal verzi 50 TDI S-Line, což znamená třílitrovou vznětovou V6 o výkonu 286 koní. Silnější diesel už je jen SQ7, která má čtyřlitrový osmiválec. I tahle V6 ale na více než 2,1 tuny vážící Q7 stačí, hýbe s ní velmi slušně, zrychlení vysoko nad rychlosti legální na okreskách je dílem okamžiku a předjíždění je geniálně snadné.

Síle a hmotnosti auta jsou adekvátní i brzdy, zpomalují vůz velmi efektivně, a špatná není ani spotřeba – v palubním počítači byl údaj za posledních téměř tisíc kilometrů a říkal 10,7 litru na sto. Absolutně to není málo, jistě, ale s takovou váhou, velikostí a dynamikou to není špatná hodnota.

Tenhle motor je spojen s klasickou automatickou převodovkou s hydrodynamickým měničem momentu – a právě převodovka mi přijde nejslabší částí pohonného ústrojí.

Jednak ani ve sportovním režimu nepodřazuje před zatáčkami správně; i když jedu ostře, musím po sešlápnutí plynu čekat, než podřadí. A jednak, a to hlavně, jí strašlivě trvá, než dovolí autu pořádně zabrat. To se bohužel děje nejen při rozjezdu, ale pokaždé, když se chcete rozjet. Čím svižněji se chcete hýbat, tím víc je to znát. Prodleva zátahu už není tak markantní, jako když s tímto ústrojím přijely první A6, ale stále tu je.

Že se s takhle obrovským autem neřežou zatáčky? Q7 ale dostala systém aktivní stabilizace bočních náklonů, který byl dosud dostupný jen u verze SQ7. A ten funguje opravdu skvěle, auto v zatáčkách působí… no, jako sporťák ne, ale na svou velikost sebejistě. V kabině tedy nelítáte jako hadr na holi a o to přesněji můžete auto vést.

Q7 se nenechá rozhodit hrbolatým povrchem, ale na utažených a rozbitých okreskách jí je přeci jen trochu těsno. Kvůli její velikosti je náročnější ji na silnici posadit přesně tam, kam chcete, a celkové chování auta dává najevo, že tahle věc pro okresky stvořena opravdu nebyla.

Jak si Q7 počíná třeba na dálnici, když pozapínáte všechny možné jízdní asistenty, nebo v lehkém terénu, to vyzkoušíme v rámci tradičního redakčního testu. Naděje jsou vysoké, adaptivní tempomat Audi patří k nejlepším na trhu.

Zatím je Q7 tím, čím byla od svého vzniku. Impozantní, trochu strach nahánějící, svým způsobem reprezentativní SUV, které je velké i mezi velkými a které můžete používat ke stěhování místo dodávky.