Článek
Ferrit se k vývoji nakladače dostal poté, co jej v letech 2008 a 2009 coby firmu zaměřenou na výrobu důlních strojů a zařízení tvrdě zasáhla krize těžebního a uhelného průmyslu. „Ze dne na den nám spadly zakázky a stáli jsme před problémem, čím a jak rychle je nahradit, abychom nemuseli propouštět,“ zavzpomínal generální ředitel firmy Pavel Mohelník.
Přes spolupráci s jihoafrickou firmou, se kterou Ferrit vyvinul a vyrobil důlní kolový tahač v nevýbušném provedení, se firma dostala k ruské společnosti UGMK, která působí v těžebním a zpracovatelském průmyslu. Pro ni pak ve Starém Městě nejprve vyrobili pozemní lokomotivu, která funguje v teplotách od -40 do +40 stupňů Celsia.
Poté přišel na řadu právě kolový nakladač s označením DNK10 FERRIT UGMK. Jeho vývoj a výroba trvaly dva roky. Zatímco UGMK, respektive jedna z jeho dceřiných firem ZHAAZ, bude dodávat nakladače pro ruský trh a země bývalého Sovětského svazu, Ferrit bude mít na starost výrobu pro zbytek světa.
„Navzájem si budeme dodávat komponenty, obě strany vyrábí zhruba polovinu stroje,“ nastínil Mohelník a dodal, že v následujících dvou letech vyrobí Ferrit ročně minimálně pět kusů důlního kolového nakladače, jehož šířka i výška je 2,5 metru, délka 10 metrů a který pohání šestiválcový dieselový motor Kamazu.
„Perspektiva je velká. Už dnes pracujeme na obdobném stroji, ale větším, který unese 14 tun. V začátku roku 2020 by měl spatřit světlo světa a vyrábět bychom měli až deset kusů ročně,“ prozradil generální ředitel, který označil spolupráci s ruskou firmou za oboustranně výhodnou. „Spojili jsme naše výrobní a vývojové schopnosti a možnosti s možností uplatnění na trhu, přímo na dolech UGMK,“ poukázal.
Ferrit byl založen v roce 1993, jeho jediný výrobní závod v ČR je ve Starém Městě, má však i menší pobočky v Rusku a Číně, které jsou zaměřené na výrobu méně sofistikovaných strojů. Firma zaměstnává 300 lidí a jejím nosným výrobním programem je důlní závěsná doprava.
Ročně vyrobí stovky závěsných lokomotiv. Více než 90 procent výroby jde na export, hlavně na ruský trh a trhy postsovětských zemí, šest procent výroby pro domácí trh odebírá jediný zákazník, těžební firma OKD.