Článek
Co je největším skvostem na plzeňské výstavě? Pokud bychom to poměřovali cenou a výjimečností, tak matně černé Ferrari F150 Proto MP2. Je to stroj, na kterém se testovalo hybridní ústrojí pro model LaFerrari.
Jeho celkový výkon je tisíc koní, a ty jsou schovány nejen pod kapotou, ale i ve speciálních elektromotorech u předních kol. Tento prototyp doposud nebyl nikde k vidění.
„Testoval se od roku 2010 do roku 2012,“ řekl Jindřich Mužík z organizačního týmu. „Je to nejdražší vůz tady, jeho cenu lze jen odhadovat, zřejmě převyšuje sto milionů,“ doplnil Mužík. Tahle černá perla pochází ze soukromé sbírky. A nenechte se mýlit, žádný emír. „Jde o tuzemského sběratele,“ podotkl Mužík.
Dvojkou na cenovém žebříčku je Maserati MC12, sesterský vůz známého Ferrari Enzo. Má výkon 630 koní a nejvyšší rychlost 330 kilometrů v hodině. V roce 2005 byla vyrobena omezená série padesáti kusů, je tedy mnohem vzácnější než Enzo.
„Původně se prodával za 21 milionů, postupně se jeho cena ztrojnásobila a teď se bude pohybovat mezi pětasedmdesáti až sto miliony,“ odhadl Mužík.
I další auta mají příchuť výjimečnosti – lamborghini, porsche, mcLaren, bentley. Nebo třeba Imperial Le Baron, limuzína, jejímž posledním majitelem byl gabonský diktátor Omar Bongo.
„Ten člověk vládl v Gabonu od roku 1968 do roku 2009, kdy zemřel. Navštívil s tím autem všechny francouzské prezidenty, včetně (Charlese) de Gaulla,“ řekl sběratel Filip Turek, který je po Bongovi druhým majitelem. „Mám pořád platné prezidentské diplomatické značky,“ vypíchnul.
Trabanty i ameriky
Expozice ale má i svoji druhou tvář. Ta ukazuje automobilovou produkci socialistického bloku, od trabantů po žigulíky, a když proniknete přes zdejší „železnou oponu“, máte možnost srovnání s tehdejšími koráby amerických silnic.
Tu vzdálenější historii tady připomíná kupříkladu slavia, motocykl, který v roce 1901 vyrobila firma Laurin & Klement. Výkon necelé tři koně, rychlost 40 km/h. „Je to nejstarší pojízdný stroj této značky, jeho majitel na něm stále jezdí, a to i stovky kilometrů,“ říká František Čečil, který má na starosti sekci veteránů.