Článek
Evropským automobilkám podle ministerstva dopravy i sdružení hrozí v příštím roce za nesplnění emisních limitů u vyráběných osobních a užitkových vozů možné sankce v celkové výši až 16 miliard eur, tedy v přepočtu zhruba 400 miliard korun. Část z toho by měli případně zaplatit i tuzemští výrobci, jejich podíl je ale v současnosti složité určit, protože sankce se budou vztahovat vždy na celé skupiny, které většinou vyrábějí ve více zemích.
„V celé EU by pak registrace nových bateriových elektrických vozidel musely vzrůst ze současných 13,1 procenta celkových prodejů aut na 22 procent do roku 2025. To by znamenalo návrat na úroveň registrací bateriových elektrických vozidel roku 2023, tedy na úroveň 15 procent, a dodatečné registrace 770 000 bateriových elektrických vozidel. To je však zcela v rozporu se současnými tržními odhady (EY Forecast), které předpovídají v roce 2025 pouze sedmnáctiprocentní rozšíření elektromobilů, tedy výrazně pod požadovanou úrovní,“ podotkl Petzl.
Požadavek na plnění průměrných emisí aut uváděných na trh v EU na necelých 94 gramů CO2 na kilometr znamená podle experta EY Petra Knapa výrazné zpřísnění. „Snadno se může stát, že překročení tohoto limitu nastane o 15 g či více. Pokuty navázané na překročení jsou masivní – každý gram znamená 95 eur (asi 2400 Kč) navíc za každý zaregistrovaný vůz,“ uvedl.
Neinvestujte tam, kde hlasovali pro cla, řekla čínská vláda automobilkám
„Podíl připadající na tuzemské automobilky není zřejmý, neboť se tyto pokuty budou počítat na celou skupinu a placení se dá vyhnout nákupem kreditů od značek, které přeplňují. Respektive podle prvních odhadů by to minimálně pro Toyotu neměl být problém a měla by být bez pokut,“ dodal Knap.
Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzvaly minulý týden Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku vůči automobilkám, které neprodávají dost elektromobilů, uplatňovat.
Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je důležité, aby automobilový průmysl měl primárně prostředky na inovace a zvyšování konkurenceschopnosti. Odčerpávat automobilkám peníze na pokuty za to, že neprodávají dostatečný počet elektromobilů, není podle něj správná cesta.
Možné sankce podle Petzla představují 25 procent celkového rozpočtu evropského automobilového průmyslu na výzkum a vývoj. Toto přesměrování finančních prostředků tak oddaluje investice do nových technologií a modernizace výrobních zařízení, což v konečném důsledku zpomaluje proces dekarbonizace silniční dopravy, dodal.