Článek
Ještě za války vznikly první prototypy vozu nazvaného Poběda (rusky vítězství), který se začal vyrábět v roce 1946 a jehož motor s ventily po straně se uplatnil ještě v prvních volhách. Poněkud těžkopádné Pobědy se ostatně vyráběly pod názvem Warszawa až do začátku 70. let v Polsku. Nástup modelu GAZ-21, pojmenovaného Volha po řece protékající městem, ale nebyl nejrychlejší, téměř dva roky se spolu s ním vyráběl i osvědčený předchůdce.
Na podzim roku 1957 dostaly volhy konečně nový motor s rozvodem OHV a o pár měsíců později se stal model GAZ-21 hlavním civilním produktem továrny. Ta ale nikdy neopustila vojenskou výrobu a vedle osobních vozů produkovala i džípy, nákladní automobily nebo obrněné transportéry. Pro milovníky aut ale zůstane místem, kde se rodily elegantní "carevny", jak se typu 21 přezdívá. Fanoušky (patří mezi ně i ruský premiér Vladimir Putin) má tohle auto po celé Evropě, s úspěchem se totiž prodávalo i na Západě.
Volhy nechyběly ani v Československu
Volhy samozřejmě nemohly chybět ani na československých silnicích, kam se dostaly hlavně jako podnikové vozy, taxíky nebo služební automobily někdejší Veřejné bezpečnosti. První kusy se dovezly v roce 1958 a už v létě následujícího roku jich bylo na 2000. Automobil přitom nebyl laciný, podle ceníku z roku 1961 stála Volha vybavená rozhlasovým přijímačem 55 000 korun, zatímco Warszawa z Polska přišla o 20 000 levněji. Na domácí Škodu Octavia stačilo jen 28 500 korun.
Podobně jako jiné vozy se i GAZ-21 během výroby postupně měnil, motor dostal poněkud vyšší výkon a změny se dotkly i exteriéru. Změnil se třeba tvar přední mřížky, ze které navíc zmizela hvězda, a od třetí série, která přišla do prodeje v roce 1962, už na kapotě nebyla ani ozdobná soška jelena, který je ve znaku továrny. V roce 1968 se pak na veřejnosti objevil nástupce "carevny", hranatější model GAZ-24, který továrna začala vyrábět poté, co z výrobních pásů sjela poslední z téměř 640 000 "jednadvacítek".