Pomůže geofencing plug-in hybridům? Euro 7 pro ně má samostatnou kategorii

Emisní norma Euro 7, která má platit od roku 2025, ale stále není na světě její finální znění, má speciální podkategorii nazvanou 7G, zjistil britský web Autocar. Tato kategorie je specificky zaměřená na plug-in hybridy, tedy auta, která jezdí na benzín i elektřinu a je možné je nabíjet ze zásuvky.

Vůz, který má ambice být zařazen do této kategorie, musí být schopen při vjezdu do určité oblasti, určené tzv. geofencingem na bázi GPS souřadnic, přepnout na elektrický pohon. Pokud na to není baterie dostatečně nabitá, zazní upozornění, a pokud řidič energii do baterie nedoplní do 5 kilometrů jízdy, auto zastaví.

Těmi oblastmi jsou myšleny zejména bezemisní zóny v centrech měst. Plug-in hybridy mají tu obrovskou výhodu, že dokážou ujet (ve většině případů) několik desítek kilometrů na baterii, ale zároveň se s nimi dá jezdit jako s každým konvenčním autem – na dlouhé trase je doplnění kapalného paliva otázkou pár minut.

V Česku žádné takové zóny nejsou – alespoň prozatím. Řada velkých evropských měst, jako je např. Paříž, Londýn nebo Berlín, však plánuje do roku 2030 takové zóny zavést. A třeba Oxford už ji zavedl loni v únoru na pár ulic v centru a od roku 2025 ji plánuje rozšířit na celé centrum.

Ovšem v případě tohoto města se nelze ubránit dojmu, že jde spíš o peníze než o ovzduší. Jednak v ní rozhodují emise CO2, což je skleníkový plyn s globálním významem, nikoliv plyn přímo znečišťující ovzduší v místě vzniku, a jednak do zóny mohou vjíždět všechna auta. Nemají-li normované emise CO2 0 gramů na kilometr, což plug-in hybridy nemají, musí za vjezd platit.

Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT, International Council for Clean Transportation) tvrdí, že to tak je správně, že by do těchto zón měla mít přístup jen elektrická vozidla a auta s vodíkovými palivovými články. Organizace Transport & Environment však uvádí, že takový přístup „znamená riziko přesunu znečištění mimo tyto zóny“.

Vyloučení plug-in hybridů z bezemisních zón jde proti principu existence těchto vozů. Jsou na světě proto, aby se v nich dalo jezdit ve městech na elektřinu a po dálnicích na benzin. Jenže řada majitelů je vůbec nenabíjí, používá je jako běžné hybridy, a tak poškozují ty kolegy, kteří své plug-in hybridy nabíjejí.

Nabíjení plug-in hybridů má totiž zásadní nevýhodu – v drtivé většině případů je možné je nabíjet výhradně střídavým proudem, což v závislosti na kapacitě baterie trvá dvě, tři, ale i šest hodin. Nabít vůz během půlhodinového nákupu v supermarketu je tedy nereálné a k plnohodnotnému využití plug-in hybridu je potřebný vlastní dvorek se zásuvkou ještě víc než k vlastnictví elektromobilu. Navíc řada veřejných rychlonabíjecích stanic se dnes staví bez zásuvky na střídavý proud.

Speciální kategorie emisní normy Euro 7 pro plug-in hybridy by tedy mohla pomoci těm řidičům, kteří si koupili takové auto s tím, že ho budou nabíjet. Nediskvalifikuje ani ty, kteří možnost nabíjení doma či v práci nemají – ti můžou před příjezdem do bezemisní zóny ve voze aktivovat nabíjení baterie spalovacím motorem za jízdy. To samozřejmě zvyšuje spotřebu konvenčního paliva, a tedy i emise CO2, ale zajistí to možnost jízdy na elektřinu v bezemisní zóně.

Samozřejmě, tento nápad má i svá úskalí. Jednak není jasné, jak auto pozná, zda se chystáte do zóny vjet nebo ne; na známých trasách řada řidičů nepoužívá navigaci, a pokud ano, tak místo té vestavěné volí nějakou mobilní aplikaci, která ukáže data o hustotě provozu v reálném čase.

To by mohlo znamenat, že vůz vydá varování, když se řidič blíží k bezemisní zóně, začne počítat pětikilometrový limit a na jeho konci zastaví, i když řidič bezemisní zónu objíždí. I když asi nelze předpokládat, že by auto zastavilo bez dalšího varování, může se teoreticky stát, že k zastavení dojde v naprosto nevhodnou chvíli – uprostřed rušné křižovatky či na dálnici.

Na druhou stranu, při ideálním stavu věcí by takové pravidlo mělo přimět města k tomu, aby do svých bezemisních zón povolila vjezd plug-in hybridům. Byla by si totiž jista, že jízda plug-in hybridu v zóně je skutečně bez lokálních emisí.

Některé automobily jsou už dnes schopné s geofencingem pracovat, např. nová Kia Niro nebo některé plug-in hybridní range rovery. Jiná také dávají okolí vědět, že jedou na elektřinu; např. některé plug-in hybridy francouzské větve koncernu Stellantis to činí lampičkou pod vnitřním zpětným zrcátkem.

Kategorie Euro 7G by tak při správně zvolené aplikaci mohla být skutečným benefitem, ovšem právě pečlivé nastavení pravidel tak, aby nezpůsobila více škody než užitku, je klíčové. Stále také zbývá otázka, jak k tomu přijdou lidé se staršími plug-in hybridy, které třeba není možné na dálku aktualizovat o funkci geofencingu. Pořád je zde riziko, které ostatně platí u veškerých zón omezujících emise, že by byli diskriminováni ti řidiči, kteří si novější plug-in hybrid koupit nemohou nebo nechtějí.