Článek
Mladá Boleslav, sídlo automobilky Škoda Auto, byla během druhé světové války bombardování ušetřena, to se však změnilo den po jejím oficiálním konci, kdy město bombardovala sovětská letadla. A část jejich ničivého nákladu zasáhla i areál automobilky. Již několik měsíců poté však byla výroba znovu obnovena.
V rámci snahy o co nejrychlejší nastartování ekonomiky po válce byly některé části průmyslu (včetně automobilového) znárodněny, k čemuž došlo například i ve Velké Británii. Následně byl vytvořen plán pro obnovu ekonomiky, jehož součástí bylo i výrazné zaměření na export.
„Stupňováním vývozu dosáhneme velkých výrobních sérií, opatříme státu hodnotné valuty (zahraniční měna) a přispějeme ke snížení cen našich vozů na domácím trhu,“ cituje dnešní automobilka z tiskového materiálu z roku 1947. Export si pak zachoval důležitou roli i po komunistickém převratu v únoru 1948, neboť státu stále zajišťoval ceněné valuty.
Zahraniční zákazníky se přitom domácí automobilka rozhodla oslovit například řadou výtvarně pestrých plakátů a prospektů, které vznikaly v řadě jazykových mutací. Na jejich tvorbě se podíleli vedle zaměstnanců automobilky (tehdy označované AZNP – Automobilové závody národní podnik) i různí umělci.
Na tvorbě materiálů se tak podílel například grafik a designér František Kardaus, který se ale proslavil především jako autor ikonické tramvaje Tatra T3. Další známou osobností byl fotograf Vilém Heckel, který se následně proslavil také jako horolezec.
Samotná automobilka však měla s kreativní propagací bohaté zkušenosti již od dob prodeje kol Laurin & Klement.
Pestrobarevné umělecké plakáty, grafiky i fotografie přitom dokázaly evidentně zaujmout, jak potvrzují statistiky například z roku 1955. Automobilka tehdy vyrobila 12 530 vozů, na domácí trh se však dostalo pouze 1682 kusů, přičemž část připadla na státní podniky a organizace. Domácí zájemci o vůz se tak museli zapisovat do pořadníků.
Už s příchodem modelu Škoda 440 Spartak, který byl představen na bruselském autosalonu v roce 1955, ale automobilka začala od uměleckých grafik pomalu ustupovat a využívala především fotografie. Ty následně uvolnily místo televizním reklamám. Dnes hraje zásadní roli internet a s ním spojené sociální sítě.
