Článek
Když říkáme fenomén, tak to myslíme zcela vážně. Čtyři nejprodávanější auta v Japonsku jsou z kategorie keidžidoša, známé spíš jako kei cars: Honda N-Box, Suzuki Spacia, Nissan Dayz a Daihatsu Tanto.
Všechny mají společné rysy – jsou to miniautíčka, která nabízejí paradoxně hodně prostoru. Nikdo se tu totiž nezabývá tím, že by měli sedět třeba tři lidi vedle sebe, ale je tu místo prostě jen pro čtyři, dva vpředu, dva vzadu. Víc místa je směrem nahoru, nad hlavou.
Super vysoký, super úzký
Kei cars mohou mít navíc motor maximálně o objemu 660 ccm, takže na nějaké ježdění po dálnici to moc není. Jsou to auta do města. A proč jsou tak oblíbená? Třeba proto, že mají jednodušší povolování k provozu, nižší poplatky a silniční daně, pojistky - prostě to, co v řadě zemí u běžných malých aut, jenže do mnohem větší míry. A taky se s nimi v přeplněných japonských městech snadno jezdí a parkuje.
Mitsubishi Super Height K-Wagon Concept, na který se díváme na těchto fotkách, je velmi vysoké, ale taky velmi hubené MPV. Šířka je skutečně minimální. Ale na parkování ideální. Navíc zadní dveře se neotevírají klasicky, ale jsou posuvné. Jak je auto úzké, tak je extrémně vysoké a dlouhé.
Tolik místa na sedadlech? To by chtěla i mnohem větší auta
Sice je to koncept, ale k výrobě nemá daleko
Na zadních sedadlech je tak místa pomalu jak ve vozech Rolls-Royce, protože kola jsou zasazena do krajů karoserie a miniaturní motor s variátorem také nic moc nezabírají. Samozřejmě že v kufru moc místa nezbývá, ale stačí sedačky posunout dopředu nebo je zcela sklopit.
A řada kei cars nabízí i lůžkovou úpravu, kdy se dají sklopit i přední opěradla a vznikne tak dostatečně dlouhá rovná plocha pro přespání dvou lidí. Jestli to umožňuje i tenhle koncept, však není známo.