Hlavní obsah

Nová auta v EU musí mít omezovače rychlosti. Většina už je má, ale často chybují

Takzvaný inteligentní asistent rychlosti je od července 2022 povinný pro nově homologovaná auta v EU. Unie si od něj slibuje snížení počtu nehod, ve skutečnosti však tyto systémy mají do bezchybného fungování velmi daleko.

Foto: Marcel Kusch, DPA, ČTK

Omezení rychlosti (ilustrační foto)

Článek

V rámci humbuku kolem zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035 trochu zanikla druhá, neméně podstatná novinka v evropské legislativě týkající se osobních aut.

Všechna auta nově homologovaná od 6. července 2022 musí mít na palubě tzv. Inteligentní asistent rychlosti (ISA, angl. Intelligent Speed Assistant). Od roku 2024 se tato povinnost bude týkat všech nově registrovaných aut v EU.

Foto: Marek Bednář, Novinky

U některých dosavadních BMW (zde M850i xDrive GranCoupé) si lze tlačítkem „LIM“ zapnout omezovač rychlosti. U nově homologovaných aut ho bude nutné po každém startu vypínat, pokud ho řidič nebude chtít používat.

Často se tato technologie skloňuje jako omezovač rychlosti, ovšem to není úplně přesné. Fyzicky omezovat rychlost vůbec nemusí.

EU nařizuje, aby systém měl jednu ze čtyř podob: stupňované akustické varování, stupňované vibrační varování, zpětný tlak proti noze řidiče na plynový pedál nebo to, že vůz při dosažení dovolené rychlosti prostě přestane zrychlovat.

Právě ten poslední systém je v drtivé většině aut už nyní přítomný; chybí zpravidla jen v těch nejlevnějších. Stejně tak je u většiny aut, která umí rozpoznávat dopravní značení či z dat z GPS hlásit dovolenou rychlost, možné si zapnout vizuální nebo akustické varování při překročení rychlosti.

Foto: Milan Malíček, Právo

Systém sledování dopravních značek (zde v Hyundai Tucson plug-in hybrid) ukazuje v přístrojovém štítu, jaký je v místě zrovna rychlostní limit. Velmi často však ukazuje chybně.

Rozdíl po změně pravidel tedy bude v podstatě ten, že zatímco dosud takovou funkci musel řidič po startu zapnout, nově ho bude muset ten, který nechce ISA používat, po každém startu vypnout.

Už nyní se však hovoří o tom, že někdy v budoucnosti takovýto systém bude rychlost omezovat pevně.

Chce nám EU zakázat radost z řízení? Je to trochu jinak

Podcasty a pořady

Technicky ISA spoléhá na rozpoznávání dopravních značek u silnice či data z GPS. Jenže kdo s takovýmito systémy má zkušenost, už nyní vidí zásadní problém – nefungují spolehlivě.

Kromě toho, že data ve vestavěné navigaci nemusí být aktuální, tu je také specifikum českých předpisů, které stanovují, že omezení rychlosti (mimo jiné) končí na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky. Řada dosavadních systémů sledování dopravních značek toto nerespektuje a nižší či vyšší rychlostní limit zobrazuje i za křižovatkou.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Aktuální rychlostní limit leckteré auto (zde Toyota Mirai) ukazuje také v head-up displeji.

Stejně tak některé tyto systémy nedokážou dost přesně rozlišit dopravní značku od podobně vypadajícího obrázku, který ale pro řidiče nemá žádný význam. To jde například o reklamy při vjezdu do obce s čtyřicítkou v kolečku na billboardu, prosící o ohleduplnou jízdu.

Problémem bývají i dodatkové tabulky omezující platnost značek na určitou dobu. Také se stává, že systém přečte značku platící pro jinou ulici či nálepku oznamující nejvyšší rychlost na zádi nákladního auta. A samozřejmě, ISA zvládne hlídat jen to, zda řidič nejede rychlostí nedovolenou. Nedokáže však ohlídat, zda ta rychlost je i přiměřená dané situaci.

Foto: Marek Bednář, Novinky

Funkce inteligentního adaptivního tempomatu, kterou jsou některá auta (zde Ford Puma) vybavena, umí upravovat nastavenou rychlost podle značky, kterou přečtou u silnice.

Je nasnadě, že ISA vyžaduje ke své funkci přinejmenším vestavěnou navigaci s častými aktualizacemi mapových podkladů či systém sledování dopravních značek, pravděpodobně však obojí. Pro levná auta to tak může znamenat další zvýšení ceny.

Související články

Výběr článků

Načítám