Nízkoemisní zóna má pokrýt celý Londýn, občané protestují

Nízkoemisní zóny jsou normou v řadě západoevropských měst - a stejně tak jsou normou snahy úřadů o jejich rozšiřování a s nimi související protesty motoristů, kterých se rozšiřování dotkne. V Londýně se má tzv. ULEZ (Ultra Low Emission Zone, Zóna ultra nízkých emisí) od 29. srpna letošního roku rozšířit z širšího centra města na téměř celou aglomeraci, ohraničenou dálnicí M25.

Do londýnské ULEZ smějí volně vjíždět kromě elektromobilů, u nichž je to samozřejmé, také auta se zážehovým motorem plnícím nejméně emisní normu Euro 4, vznětové motory však musí plnit normu Euro 6. Všechna ostatní auta musí platit 12,50 libry (335 korun) za každý den, kdy se v zóně pohybují. Výjimku mají také historická vozidla starší 40 let, tedy auta vyrobená do roku 1983.

K protestům motoristů, které probíhaly v posledních dnech na několika místech v Londýně a nejbližším okolí, se tentokrát ovšem přidaly nejen motoristické organizace, ale i některé radnice.

Podle britského webu Autocar radnice více než poloviny oblastí dotčených širší zónou s novinkou nesouhlasí. Některé zvažují právní kroky, jiné odmítly podepsat souhlas s instalací kamer, které by dodržování omezení sledovaly. Organizace Transport for London, která dopravu v britském hlavním městě řídí, však k instalaci 2/3 všech plánovaných kamer souhlas jednotlivých radnic nepotřebuje.

„Rozšíření přichází ve chvíli, kdy na řidiče dopadají vysoké ceny paliv,“ namítá Nicholas Lyes z firmy RAC, poskytující asistenci motoristům a pojištění. Navrhuje, aby londýnské vedení rozšíření přehodnotilo, nebo alespoň dalo rezidentům čas na výměnu vozu za novější do srpna 2024.

Podle organizace AA se stejným zaměřením se rozšíření zóny dotkne až 400 tisíc automobilů. K dispozici bude šrotovné, které by přechod na novější, emisně čistší vůz lidem usnadnilo, ovšem ne pro všechny. Na dva tisíce liber (53 tisíc korun) dosáhnou lidé, kteří dostávají podporu při nízkém příjmu nebo zdravotním postižení. Pět tisíc liber (133 tisíc korun) dostanou lidé, kteří potřebují vůz speciálně upravený pro kolečkové křeslo.

„Nabídnutím úlevy pouze pro lidi na podpoře tak šrotovné vyloučí lidi s nízkými příjmy, kteří mají několik prací, stejně jako pečovatele, kteří auto potřebují k návštěvám pacientů,“ nechal se slyšet mluvčí AA Luke Bosdet. Dodal, že řadu starších dieselových aut vlastní senioři, kteří si takový vůz před pár lety koupili jako své poslední auto a naftu zvolili kvůli nižším emisím CO2, což vláda dříve propagovala.

Dvoutisícová dotace také podle některých expertů, např. analytika Cap HPI Dylana Setterfielda, nebude stačit k pořízení auta, které emisní limity splní. Dalo by se namítnout, že lidé mohou jezdit veřejnou dopravou, jenže ta v okrajových částech londýnské aglomerace nemá ani zdaleka tak hustou síť, jako v centru města.

„Pro řadu obyvatel Croydonu je auto jediným spolehlivým způsobem, jak být mobilní, vzhledem k omezeným možnostem veřejné dopravy ve srovnání s centrem Londýna. Trestat ty, kteří si nemohou dovolit modernější vozidlo, je hrubě nefér a odtržené od reality, zejména když životní náklady rostou,“ řekl Jason Perry, starosta Croydonu, města na jih od Londýna, které nová zóna má také zasáhnout.

Ian Edwards, radní Hillingdonu, zase označil rozšíření za „špatně podloženou, represivní daň“ a „hrubé válcování vnějších čtvrtí“. Podle radnice Suttonu nesplňuje požadavky zóny 30 procent místních aut.

Podle mluvčího londýnského magistrátu je však rozšíření zóny v zájmu zdraví všech obyvatel. „Dalších zhruba pět milionů Londýňanů bude benefitovat z čistšího vzduchu po rozšíření nízkoemisní zóny na celý Londýn,“ cituje ho web novin Daily Mail. Výsledky studií, které se zabývaly změnou v čistotě ovzduší po zavedení první fáze zóny v roce 2019, však nejsou jednoznačné. Některé hovoří o zlepšení až dvacetiprocentním, jiné však nanejvýš v jednotkách procent.