Článek
Automobilka Nissan patřila k prvním, které nabídly široce dostupné elektrické auto. Vypadá to, že bude i mezi prvními, které nabídnou elektromobil s baterií s pevným elektrolytem. V roce 2028 ji chce poprvé namontovat do auta.
„Chceme snížit náklady o polovinu, zdvojnásobit energetickou hustotu a nabídnout trojnásobnou rychlost nabíjení ve srovnání s lithium-iontovými bateriemi,“ řekl David Moss, senior viceprezident pro výzkum a vývoj u evropské divize Nissanu, britskému magazínu Autocar.
Baterie s pevným elektrolytem podle něj otevírají svět elektrické mobility i segmentům trhu, v nichž to dnes není reálné, jako například největším pick-upům a SUV. Od těch by to mohl být už jen krůček k nákladním automobilům od velkých dodávek až po „plnotučné“ kamiony pro dálkovou přepravu.
V Česku loni vznikly stovky nových dobíjecích stanic, vzrostla i spotřeba elektřiny
Zmíněné poloviční náklady ovšem patrně nebudou na stránce materiálů, které do výroby baterie s pevným elektrolytem vstupují. Spíš půjde o to, že autům budou stačit menší baterie právě díky rychlejšímu a stabilnějšímu nabíjení.
„Pokud dokážete doplňovat energii třikrát rychleji, je to rozdílné oproti tankování konvenčního auta?“ ptá se Moss. „Mohli bychom mít dvě velikosti baterie, jednu z nich pro lidi, kteří potřebují obrovský dojezd. Ale když se dá nabíjet stejně rychle jako tankovat benzín, potřebujete skutečně ten dojezd?“ pokračuje.
Ztrojnásobení rychlosti nabíjení by mohlo znamenat nabíjecí výkon až okolo 400 kW. Tam se dnes žádný elektromobil nedostane, nejblíž je Rimac Nevera s 333 kW. To je ovšem drahý supersport, drtivé většině motoristů nedostupný.
BMW je blízko výrobě prototypové baterie s pevným elektrolytem
Nabíjení baterií s pevným elektrolytem by také nemělo být tolik závislé na teplotě, nabíjecí výkon by neměl tak moc kolísat a u maxima by se měl držet delší dobu. To znamená další zrychlení nabíjení, neboť u lithium-iontových baterií je nejvyšší nabíjecí výkon, který v propagačních materiálech vypadá krásně, leckdy dostupný jen po omezenou dobu, např. dokud baterie nepřesáhne 40% či 50% stav nabití.
Přejít z lithium-iontové baterie na pevný elektrolyt ovšem patrně není tak jednoduché, jako prostě vyměnit jednu baterii za jinou. „Musíte změnit celý mechanismus a architekturu vozu,“ dodává Moss. Proto také tyto baterie automobilka vyvíjí odděleně od jakéhokoliv vozidla – aby zajistila, že je neuvede na trh předčasně, případně že se nezpozdí uveřejnění žádného jiného projektu.
Moss také uvedl, že se automobilka nebude věnovat vývoji nových spalovacích motorů specificky pro emisní normu Euro 7. Ta má platit už během dvou let, ovšem stále není na světě její finální podoba, což automobilky staví do nejistoty.
„Z pohledu masové výroby cena elektromobilů klesá, Euro 7 táhne spalovací auta opačným směrem. (…) Nejsme daleko od chvíle, kdy se v ceně protnou,“ myslí si Moss.
Emisní norma Euro 7 může znamenat zdražování, varuje sdružení ACEA
