Článek
Čerstvě zvolená britská premiérka Liz Trussová není tvrdou zastánkyní plošných rychlostních limitů, vyplývá z jejího vyjádření v poslední debatě předtím, než členové Konzervativní strany volili svého nového lídra. Řekla, že je „připravena se podívat“ na zrušení limitů, píše britský web Autocar.
Trussová v roce 2018 stála za nápadem zvýšit rychlostní limit na britských dálnicích ze 70 mil v hodině (113 km/h) na 80 mph (129 km/h), aby se zvýšila produktivita.
Na světě jsou v současnosti dvě místa, kde neplatí plošný rychlostní limit - Německo a ostrov Man. V Německu to jsou proslulé autobahny, na nichž můžete na řadě míst jet rychlostí podle vlastní svobodné volby, ostrov Man nemá plošný rychlostní limit mimo obce.
Mezi zářím 2015 a listopadem 2016 byla bez omezení i část australské Stuartovy dálnice v Severních teritoriích. To není dálnice v evropském slova smyslu, nýbrž dvouproudá silnice bez směrového oddělení - něco jako naše státní silnice první třídy.
Za zhruba rok, kdy tam tzv. otevřený rychlostní limit platil, nedošlo na silnici k žádné smrtelné dopravní nehodě. Znovuzavedení rychlostního limitu byl výhradně politický krok tehdy nově zvolené labouristické vlády.
Těšit se na svobodnou jízdu po britských dálnicích je zatím předčasné, můžeme nanejvýš doufat. Co však je pravděpodobnější změnou, jsou zásadní odlišnosti v tzv. chytrých dálnicích. Tak se v Británii označují dálnice, na nichž je např. proměnlivý rychlostní limit v závislosti na hustotě dopravy či možnost pomocí světelných tabulí otevřít odstavný pruh pro jízdu, jako by to byl normální pruh.
Na chytrých dálnicích bez odstavného pruhu je vyšší poměr nehod s těžkým zraněním či úmrtím - 0,19 na 100 milionů ujetých mil. Na běžných dálnicích s trvalým odstavným pruhem je hodnota 0,09.
