Nejen Holden a Saab. Značky, které pohřbil koncern GM

Americký automobilový gigant General Motors je známý hlavně pro své značky Chevrolet a Cadillac, ovšem má jich pod křídly daleko víc. Ve světle ukončení činnosti australské značky Holden nicméně člověka napadne spíš to, kolik značek pod křídly GM umřelo.

Je jich docela hodně a kromě Holdenu to nejsou jenom malé firmičky z první poloviny 20. století. Před Holdenem to byla posledně značka, která má dodnes velkou základnu fanoušků i v Česku.

Tahle švédská automobilka patřila do koncernu GM jen deset let, v letech 2000-2010, ovšem už od rozchodu s výrobcem náklaďáků Scania v roce 1989 mělo GM v Saabu padesátiprocentní podíl.

Během této doby začala auta značky Saab používat techniku koncernu GM. Po řadě obchodních neúspěchů začal koncern v roce 2008 uvažovat o prodeji Saabu nebo o ukončení činnosti.

V roce 2010 přešel Saab pod nizozemský Spyker, jenže už zkraje roku 2011 se znova objevily finanční problémy. Mělo je vyřešit převzetí čínskou automobilkou Youngman, ovšem koncern GM by v takovém případě neumožnil nově vzniklé firmě používání svých technologií. Na vývoj nových aut nebylo dost peněz, a tak se čínská finanční injekce nekonala.

Duben 2012 je v historii zapsán jako definitivní konec Saabu. Pokusy oživit ho jinými čínskými penězi pod hlavičkou společnosti NEVS, National Electric Vehicle Sweden, mají za výsledek pouze nabízení elektromobilů v Číně. Loni se začal vyrábět model NEVS 9-3 EV, který vypadá jako poslední generace Saabu 9-3 a stojí na platformě Saab Phoenix E.

Jakožto americký koncern má GM na svědomí nejvíce značek právě v Severní Americe. 31. října 2010 tam zařízl dokonce dvě značky najednou - Pontiac a Saturn.

Pontiac byl ve svých posledních letech značně svázán s Holdenem, a to modely GTO (přeznačkovaný Holden Monaro) a G8 (přeznačkovaný Holden Commodore). Saturn zase byl blízko Opelu modelem Vue (přeznačkovaný Opel Antara) a dvoumístný roadster Sky se v Evropě prodával jako Opel GT.

Obě tyto značky byly založeny v rámci koncernu GM s různými účely; Pontiac v roce 1926 jako levnější alternativa ke značce Oakland, Saturn v roce 1985 jako akciová společnost ve vlastnictví svých zaměstnanců. Později ovšem plně přešel do vlastnictví koncernu GM.

Obě skončily v rámci restrukturalizace koncernu při bankrotu v globální krizi automobilového průmyslu let 2008-2010, která byla následkem finanční krize let 2007-2008. Saturn měl být prodán společnosti Penske, ale k dohodě nedošlo, a tak skončil.

Jen o pár měsíců dříve skončila automobilka Hummer, která zkraje 90. let modelem H1 navázala na výrobu armádního HMMWV (High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle), řečeného Humvee.

Bankrot této značky byl ohlášen už v roce 2009, ale zkraje roku 2010 se objevily zprávy o možném odkoupení čínskou strojírenskou firmou Sichuan Tengzhong. K dohodě ale nedošlo, takže 24. května 2010 Hummer oficiálně skončil.

V současné době se ovšem fanouškům Hummeru blýská na lepší časy, ovšem musí se spokojit s jiným logem na přídi - jméno Hummer se vrátí na elektrickém pickupu, prodávaném pod značkou GMC.

Smrt této značky v roce 2004 je asi nejvýznamnější, neboť by dnes byla jednou z nejstarších automobilek na světě - byla založena v roce 1897. Součástí koncernu GM byla od roku 1908.

Oficiálním důvodem konce Oldsmobilu byla ztrátovost. Za tu mohl fakt, že od konce 80. let přestaly být vozy téhle značky unikátní designem i technikou, čím dál více se z nich stávaly jen přeznačkované vozy Chevrolet, Buick nebo Pontiac.

Oldsmobile drží ve světě aut až neuvěřitelný počet prvenství u věcí, které dnes považujeme za normální. Zmiňme jen pár: rychloměr (1901), automatický sytič (1932), automatická převodovka v sériovém autě (1938), automatické přepínání dálkových a potkávacích světel (1952), turbodmychadlem přeplňovaný motor v sériovém autě (1962), elektrické vyhřívání okna (1969), dotyková obrazovka (1986) nebo head-up displej (1988).

Příběh této automobilky je o to pikantnější, že stála u zrození koncernu General Motors. Syn zakladatele Roberta McLaughlina Sam, který z výrobce kočárů udělal v roce 1907 automobilku, spolu se zachráncem značky Buick Williamem C. Durantem a Charlesem Stewartem Mottem v roce 1908 založili koncern General Motors. Do něj za půjčené peníze rovnou koupili již zmíněný Oldsmobile, mimo jiných značek.

McLaughlin byl kanadskou značkou, a tak v roce 1918 stál u založení divize General Motors of Canada, což mimo jiné otevřelo koncernu GM cestu do Velké Británie, kde získal značku Vauxhall a později tam stvořil (a ještě později uzavřel) výrobce autobusů Bedford.

Auta značky McLaughlin se v roce 1923 přejmenovala na McLaughlin-Buick a poslední kus byl vyroben v roce 1942 kvůli II. světové válce. Sam McLaughlin však zůstal předsedou představenstva GM Canada až do své smrti v roce 1972.

Poslední značkou hodnou zmínky, kterou koncern GM převzal a pod jehož křídly zanikla, byl Oakland. Tato firma vznikla v roce 1907, ovšem už v roce 1909 koupil koncern GM nejprve půlku a pak i zbytek akcií. Pak značka nabízela auta dražší než Chevrolety, ale levnější než vozy Oldsmobil, Buick a Cadillac.

Její konec přišel v roce 1931 v rámci velké hospodářské krize tehdejších let. Bylo to pět let poté, co na jejím základě vznikla značka Pontiac, která měla přemostit cenovou mezeru mezi Chevroletem a Oaklandem. Pontiac byl do dalších let upřednostněn.

To je jediný případ, kdy takto vytvořená značka přežila na úkor té, na jejímž základě vznikla. Další takové byly LaSalle (vytvořená Cadillakem do mezery mezi Cadillakem a Buickem, fungovala 1927-1940), Marquette (vytvořená Buickem do horní půlky mezery mezi Buickem a Oldsmobilem, fungovala 1929-1930) a Viking (vytvořená Oldsmobilem do dolní půlky mezery mezi Buickem a Oldsmobilem, fungovala 1929-1931).