Nástupce McLarenu F1 je tady. Každý jeho detail je dechberoucí

Po prvotním odhalení větráku na zádi, nákresu a detailů o motoru je konečně tu - GMA T.50 se odhalilo v celé své kráse. Nemá zrovna jméno plné vášně, jako to umí italské automobilky, ale tenhle britský stroj to víc než vynahradí v útrobách.

Je dítkem Gordona Murraye - odtud také zkratka GMA, tedy Gordon Murray Automotive - konstruktéra hypersportu McLaren F1, který před osmadvaceti lety přepsal dějiny motorismu a 12 let držel rychlostní rekord mezi sériově vyráběnými silničními automobily.

A když se na T.50 pořádně podíváte, uvidíte v něm právě legendární F1. Silueta je velmi podobná, přední blatníky objímají kola, nos je u země, motor nasává vzduch na střeše a dveře se otvírají úplně stejně.

Bylo navrženo jako nejryzejší, nejlehčí a nejvíce na řidiče orientovaný supersport v historii, což není daleko filozofii, se kterou Murray spolu s Ronem Dennisem začali v roce 1988 pracovat na McLarenu F1. Murray nyní i přiznává, že T.50 je v podstatě F1 vylepšený ve všech myslitelných ohledech.

Motor je schovaný pod dvěma kapotami, ovšem nejsou za sebou, jako u F1, nýbrž po stranách. Mezi nimi je už zmíněný nasávací otvor, který krmí vzduchem čtyřlitrový atmosférický dvanáctiválec od Cosworthu.

Někdejší F1 také mělo atmosférický dvanáctiválec, ovšem pocházel od BMW, měl objem 6,1 litru a dával 636 koní a 651 N.m. Měl tzv. nadčtvercovou konstrukci - průměr vrtání válce byl menší než zdvih pístu - takže jeho nejvyšší otáčky byly 7500. Nová V12 je tzv. podčtvercová a má menší, a tedy lehčí písty, takže její nejvyšší otáčky jsou 12 100. Dává 663 koní v 11 500 otáčkách a 467 N.m v 9000 otáčkách.

Motor spolupracuje s šestistupňovou manuální převodovkou, na kterou přenáší sílu přes třítalířovou spojku s karbonem, křemíkem a titanem. Poháněna jsou samozřejmě zadní kola.

Na palubě je i 48V mildhybridní ústrojí, jehož startér-generátor dává 27 koní a je na motor napojen pomocí ozubeného soukolí, nikoliv řemenem, jak je u těchto systémů běžné. Je umístěn v ose vozu před motorem pro co nejlepší rozložení hmotnosti. Ta je i přes integraci nějaké elektrifikace pouhých 986 kg bez řidiče, tedy o 152 kg méně než McLaren F1.

Ohromný větrák na zádi funguje v pěti možných jízdních režimech. Za běžné jízdy je větrák a klapky v automatickém režimu a případně se aktivuje brzdný režim, při kterém je zvýšen aerodynamický odpor auta pro zkrácení brzdné dráhy.

Řidič bude moci vybírat ze čtyř dalších módů - jeden zvyšuje přítlak o 30 %, další snižuje odpor vzduchu o 10 % mimo jiné tak, že pomocí větráku vytvoří virtuální longtail, „dlouhý ocas“ - jen vzduchem „prodlouží“ záď vozu tak, že se zásadně sníží odpor vzduchu, který je tu generován.

Další režim se jmenuje V-max pro dosažení co nejvyšší rychlosti. Kombinuje snížení odporu vzduchu s třicetikoňovým zvýšením výkonu pramenícím z 48V mild-hybridního systému. Je však aktivní nanejvýš tři minuty. A konečně, je tu režim, při kterém systémy všechno ukážou při stání vozidla.

Větrák není až takovou novinkou, jak to vypadá. Jednak ho Murray použil ve velmi podobné funkci i formě na formuli Brabham BT46B z roku 1978, a jednak i McLaren F1 využíval větráky, které zpod auta vytahovaly vzduch. Jen nebyly vidět.

Aktivní aerodynamika T.50 ale nekončí větrákem, jehož elektromotor je mimochodem také součástí 48V mildhybridního systému. Obsahuje i pohyblivé panely na podvozku a zádi vozu. I ony různě pracují v závislosti na zvoleném jízdním režimu.

Více než inspiraci si Murray z F1 vzal také pro interiér. Řidiče opět posadil doprostřed a dva pasažéry po jeho stranách a trochu více dozadu. Ovládací panel vedle sedačky je po pravé ruce řidiče a nese kromě řadicí páky také startovací tlačítko, schované pod červenou klapkou, ovládání infotainmentu a táhlo elektrické parkovací brzdy.

Displej infotainmentu vidíme na pravé straně kabiny. Spolupracuje s audiosystémem britské firmy Arcam a podporuje Android Auto a Apple CarPlay, ovšem displej není dotykový.

Přístrojový štít je vyjma centrálně umístěného otáčkoměru s ručičkou vyfrézovanou z hliníku plně digitální. Nejsou tu klasické páčky pod volantem; blinkry se ovládají na něm a stěrače a světla mají vlevo své knoflíky. Všimněte si pádel pod volantem - nepatří převodovce, nýbrž jedním se aktivují dálková světla a druhým klakson.

Vůz má být vyroben v pouhé stovce kusů a ti, kteří si budou moci dovolit zaplatit cenu nejméně 2,36 milionu liber (68,5 milionu korun) bez daní, dostanou pozvánku do Velké Británie k detailní personalizaci auta. O nějakých příplatcích, jako u běžných aut, řeč zatím není, ale v takovýchto případech se většinou fantazii meze nekladou, pokud je zákazník ochoten platit.

Nejdůležitější důvod oné pozvánky však není ve výbavě, nýbrž v nastavení vozu. Sedačka, volant a pedály budou vyrobeny přesně podle stavby těla zákazníka, stejně, jako tomu bylo u McLarenu F1.

„S třiceti lety technologického postupu je právě nyní ten správný čas postavit ten nejlepší analogový supersport. Věřím, že nikdo jiný nedokáže to, co my přivedeme v roce 2022 na trh. Stavět tenhle britský supersport bude něco, na co budu ve svém životě nejvíce hrdý,” nechal se slyšet Murray při představení vozu.