Nadčasové automobily minulého století: Odvážní průkopníci nových trendů

Historie automobilového průmyslu je plná zajímavých a průkopnických strojů, které mnohdy dokázaly předběhnout trendy o mnoho desetiletí. Většině to zajistilo dodnes ikonické postavení, najdou se však i stroje, které na své průkopnictví doplatily. Pojďme se na některé slavné i méně slavné inovátory společně podívat.

Jen těžko lze začít jiným strojem než domácí Tatrou 77, která je považována za první sériově vyráběný automobil s aerodynamickým designem. Vůz vyráběný od roku 1934 byl navržen Hansem Ledwinkou a Paulem Jarayem, inženýrem v oblasti aerodynamiky a designérem vzducholodí Zeppelin. Tatra 77 byla vyráběna do roku 1938 a byla známá svým pokrokovým designem a technickými inovacemi.

Jednou z těch nejvýznamnějších byla proudnicová karoserie, která byla testována v aerodynamickém tunelu. Tento design výrazně snížil odpor vzduchu a zlepšil výkon a efektivitu vozu. Vzduchem chlazený osmiválcový motor byl umístěn vzadu, což přispělo k lepšímu rozložení hmotnosti a stabilitě.

Zajímavě řešen byl také podvozek s nezávislým zavěšením předních kol a výkyvnými polonápravami na zadní nápravě. Výsledkem byl vysoký jízdní komfort a údajně i stabilita, ačkoliv i tak vyžadovala tatrovka zkušenější jezdce. Chlazení motoru vzduchem pak eliminovalo potřebu složitých kapalinových chladicích systémů.

Tatra 77 byla schopna dosáhnout rychlosti až 145 km/h, což bylo na svou dobu velmi působivé. V době okupace se tak stala mimořádně populární i mezi nacistickými důstojníky, kteří však na její vysokou rychlost dopláceli životem. Britský spisovatel Stephen Cole dokonce Tatru 77 označil za tajnou československou zbraň, neboť měla zabít více nacistických důstojníků, než kolik jich padlo v boji na frontě.

Navzdory těžkým časům a relativně krátké výrobě se luxusní limuzína Tatra 77 stala symbolem technického pokroku a inovace československého automobilového průmyslu. Celkem bylo vyrobeno 255 kusů, včetně vylepšené verze Tatra 77a, která měla silnější motor a lepší aerodynamické vlastnosti.

Opomenout nemůžeme ani další aerodynamický vůz, francouzský Citroën DS, který byl představen v roce 1955 a je považován za jeden z nejikoničtějších evropských automobilů 20. století. Vůz, pod jehož návrhem jsou podepsáni Flaminio Bertoni a André Lefèbvre, byl vyráběn až do roku 1975. DS se vyznačoval futuristickým designem a aerodynamickým tvarem, který byl na svou dobu velmi pokrokový. Byl dostupný ve verzích sedan, kombi a kabriolet.

Jednou z nejvýznamnějších technických inovací Citroënu DS bylo jeho hydropneumatické samonivelační odpružení, které zajišťovalo dobrou ovladatelnost a v kombinaci s měkkými sedadly i mimořádně pohodlnou jízdu. Systém umožňoval vozu automaticky upravovat výšku podvozku podle zatížení, zajímavostí pak byla i možnost měnit kolo bez zvedáku či nouzová jízda pouze na třech kolech.

Další inovací byly natáčecí světlomety, představené v roce 1967, které se otáčely spolu s volantem a zlepšovaly viditelnost v zatáčkách. Vůz měl také jedinečný design interiéru, včetně volantu s jedním masivním ramenem a přístrojové desky navržené s důrazem na intuitivní ovládání a moderní vzhled.

Citroën DS se stal symbolem francouzské elegance, inovací a díky rolím v mnoha filmech je považován také za kulturní ikonu. Vyrobeno bylo přibližně 1,5 milionu kusů v mnoha verzích a s různými pohonnými jednotkami.

Od velkých a prémiových automobilů se teď přesuňme k lidovým vozům, jako bylo klasické Mini, představené v roce 1959. Malý automobil navržený sirem Alecem Issigonisem a vyráběný British Motor Corporation (BMC) se totiž stal symbolem britské automobilové kultury i praktických řešení.

Chytře vymyšlený vůz se proslavil svou kompaktní velikostí, která umožňovala snadné manévrování ve městě i parkování, ale současně nabízel překvapivý vnitřní prostor pro čtyři dospělé a jejich zavazadla. Ostatně traduje se, že při navrhování vozu měl Issigonis posadit čtyři dělníky na zem a obkreslit je křídou.

Jednou z významných inovací Mini bylo uspořádání s motorem vpředu napříč a pohonem předních kol, což umožnilo maximální využití vnitřního prostoru. Samotný motor nabízel solidní výkon při relativně nízké spotřebě. Mini také vynikalo svou jednoduchou a efektivní konstrukcí, která zahrnovala vnější závěsy dveří nebo možnosti personalizace s různými barvami a dekoracemi pro vyjádření individuality každého zákazníka.

Mini se proslavil také díky svým úspěchům v motoristickém sportu, zejména v rallye. Modely Mini Cooper a Cooper S, vyvinuté ve spolupráci s Johnem Cooperem, vyhrály Rally Monte Carlo v letech 1964, 1965 a 1967. Tyto úspěchy rovněž výrazně přispěly k popularitě a prestiži malého vozu.

Během výroby, která trvala až do roku 2000, bylo vyrobeno více než 5,3 milionu kusů Mini. Tento vůz se stal kulturním fenoménem a oblíbený byl i mezi celebritami, včetně členů skupiny Beatles.

Bylo by snadné zůstat v minulosti, při pohledu na dnešní silnice je ale jasné, že trendům vládnou SUV modely. A jejich masivní nástup přišel s Toyotou RAV4, představenou v roce 1994, která je považována za první kompaktní SUV (Sport Utility Vehicle) na světě.

Toyota RAV4 byla navržena tak, aby kombinovala vlastnosti osobního automobilu, tedy včetně komfortu, dobré ovladatelnosti a aerodynamické karoserie, s výhodami terénních vozů, jako je vyšší světlá výška, robustní konstrukce a pohon všech kol. Díky své všestrannosti, spolehlivosti a praktičnosti se „ravka“ velmi rychle stala populárním vozem a inspirovala další výrobce ke vstupu do segmentu SUV a crossoverů.

RAV4 byla dostupná v několika karosářských provedeních, nabízela bohatý vnitřní prostor a zážehové i vznětové motorizace. Mezi lety 1997 až 2000 navíc automobilka na vybraných trzích nabízela dokonce i čistě elektrickou bateriovou verzi, čímž opět výrazně předběhla dobu.

Není tedy divu, že se Toyota RAV4 rychle vypracovala mezi nejprodávanější SUV na světě, což je titul, který si drží dlouhodobě. Model se navíc neustále přizpůsobuje novým trendům a technologiím, včetně hybridních a elektrických pohonů. RAV4 tak nadále zůstává klíčovým hráčem na trhu SUV.

Ne všechny nadčasové automobily se staly úspěšnými ikonami. Jedním příkladem za všechny budiž elektromobil GM EV1, představený v roce 1996, který se stal prvním sériově vyráběným elektromobilem americké společnosti General Motors.

Dvoumístný elektromobil byl navržen s cílem snížit znečištění a propagovat vozy využívající obnovitelné zdroje energie. Model EV1 měl futuristický design s lehkou konstrukcí, aerodynamickou karoserií a přinesl i zavedl mnoho inovativních řešení, která jsou dnes u elektromobilů naprosto běžná.

GM EV1 dostal například pneumatiky s nízkým valivým odporem, systém regenerativního brzdění, systém kontroly tlaku v pneumatikách, bezklíčové startování, tepelné čerpadlo nebo funkci předehřevu kabiny. Baterie umístěné pod podlahou zlepšily rozložení hmotnosti i stabilitu a nabízely na svou dobu působivý dojezd 250 kilometrů na jedno nabití.

Přestože byl EV1 technicky pokročilý a zákazníci ho přijali pozitivně, projekt nakonec neuspěl. GM se rozhodl ukončit výrobu a většinu vozů zničit (údajně kvůli obavám z nutnosti zajistit dodávky náhradních dílů), což vedlo k protestům a kontroverzím. Důvody pro ukončení projektu zahrnovaly vysoké náklady na výrobu, omezený trh a obavy z nedostatečné ziskovosti. Někteří kritici ale také obviňovali ropný průmysl a konkurenční automobilky ze snahy zabránit rozvoji elektromobilů.

GM EV1 dodnes zůstává významným milníkem v historii elektromobilů. I přes svůj neúspěch inspiroval další vývoj a inovace v oblasti elektrických vozidel. Jeho dědictví je patrné v dnešních moderních elektromobilech, které využívají technologie a koncepty, které EV1 pomohl zavést.

Automobilů, jejichž nadčasová koncepce ve své době neuspěla, ačkoliv později doznala úspěchů, je však podstatně více. Alespoň některým bychom proto chtěli věnovat čestnou zmínku.

Začít můžeme s dnes téměř zapomenutým modelem Jensen FF, vyráběným mezi lety 1966 a 1971, který byl prvním sériově vyráběným osobním vozem s pohonem všech kol a systémem proti zablokování brzd (ABS).

Luxusní grand tourer byl poháněn silným motorem V8 od Chrysleru, nabízel vysokou úroveň komfortu a skvělou trakci, kvůli vysoké ceně a omezené dostupnosti se však vyrobilo pouze kolem 320 kusů. Jeho technologické inovace ale výrazně předběhly dobu.

Pohon všech kol nabízel i v Česku téměř neznámý AMC Eagle, představený v roce 1980, který můžeme označit za jeden z prvních crossoverů na světě. Kombinoval totiž podvozek osobního modelu AMC Concord s pohonem všech kol značky Jeep.

Lehce zvýšená karoserie mohla mít tvary praktického rodinného kombi i sportovního kupé. Eagle si tak našel nové místo na trhu, výroba však trvala jen do roku 1987 a nástupce se nedočkal. Inspiroval ovšem další modely konkurenčních značek.

Nadčasovým modelem se díky aerodynamické karoserii, rotačnímu motoru Wankel a sofistikovanému podvozku stal i sedan NSU Ro80, vyráběný mezi lety 1967 až 1977. Rotační motor měl hladký chod a nabízel vysoký výkon, aerodynamická karoserie nebyla zbytečně těžká a podvozek s nezávislým zavěšením a kotoučovými brzdami zajistil skvělé jízdní vlastnosti.

Ani Ro80 se však nestal komerčně příliš úspěšným, jeho motor nebyl úsporný ani spolehlivý. Inovativní technologie a design z něj však činí jedno z nejvýznamnějších aut své doby. Značka Mazda navíc ve vývoji Wankelova motoru pokračovala a nyní se s ním po pauze vrací na trhy, ačkoliv už jen v roli generátoru elektrické energie.