Článek
Větší šanci na odškodnění tak podle DPA mají tisíce žalobců. Rozhodnutí bude mít podle agentury Reuters dopad na další podobné žaloby.
Automobilky by mohly majitelům dieselových vozů dlužit 5-15 % z pořizovací ceny vozidla, rozhodl soud. Předchozí zamítnutí takových žalob spolkový soud zrušil a vrátil je zpět odvolacím soudům. Automobilky u nich musí dokázat, že mechanismus pro manipulaci s emisemi je účelný.
Výrobci automobilů tvrdí, že tato zařízení, která se zapínají pouze při určitých teplotách, jsou potřebná k ochraně motoru a jsou v souladu se zákonem.
Bývalý šéf Audi přiznal vinu v kauze podvodů s emisemi
Manipulace s emisemi prostřednictvím nějakého mechanismu nebo softwaru vedly k četným soudním sporům ohledně toho, zda je výrobci používají neoprávněně, aby zamaskovali skutečnou úroveň emisí svých vozidel.
Evropské soudy však stále častěji podporují majitele automobilů a ekologické skupiny, které požadují stažení vozidel s těmito zařízeními z trhu a odškodnění. V době, kdy se automobilový průmysl soustředí na elektrifikaci, Reuters kauzu označuje za nákladnou dohru takzvané dieselgate - skandálu, který začal v roce 2015 a v jehož centru stála automobilka Volkswagen.
Nové rozhodnutí znamená změnu předchozího stanoviska soudu, že výrobci automobilů mohou být obviněni pouze v případě, že nelegální zařízení nainstalovali úmyslně. Patrně k tomu přispělo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, podle nějž mají majitelé nárok na náhradu škody i v případech, kdy škoda žalobcům vznikla z nedbalosti.
Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně emisí než v běžném provozu. Skandál se týkal více značek koncernu Volkswagen, mimo jiné i vozů české automobilky Škoda. Do historie vstoupil pod označením Dieselgate.