Článek
Od začátku prázdnin také bude přístupná výstava nazvaná Když je hadrák modelem… Velorex ve výtvarném umění. Slavnostní, i když neformální vernisáž je naplánovaná až na 26. července, uvedla ředitelka muzea Jana Voleská.
„Jedná se o soukromou sbírku výtvarného umění, kde hlavním motivem je právě hadrák. Budou tam představena díla například Káji Saudka, Františka Ringo Čecha, Ivana Mládka a řady dalších výtvarníků, takže velmi zajímavá a netradiční výstava,“ uvedla Voleská.
Na 100 vozítek
Očekává, že na sraz vozítek Velorex a OS-KAR přijede při dobrém počasí kolem stovky strojů. V sobotu se nejdříve shromáždí na Starém náměstí, odpoledne pro ně bude připravený program na letišti, zahrají hudební skupiny, pořadatelé myslí i na zábavu pro děti.
„Uskuteční se také pietní akt, kdy položíme květiny na hrob Mojmíra Stránského a pojedeme se poklonit k pomníčku, kde havaroval ve svém vozítku František Stránský, který na následky nehody zemřel,“ řekla Voleská.
Účastníci srazu se rovněž podívají do Vysokého Mýta a tamního Muzea českého karosářství. Mojmír Stránský totiž kdysi spolupracoval se známou vysokomýtskou firmou Josefa Sodomky. V neděli se uskuteční závěrečný průjezd strojů městem a přehlídka dochovaných modelů OS-KAR na Starém náměstí.
Muzeum v roce 2012 vytvořilo expozici velorexů. V současnosti jich šest vlastní, další dva má zapůjčené a dva slouží pro zájemce o projížďky po městě. V minulosti českotřebovská radnice uvažovala o rozšíření expozice, kvůli vysokým nákladům ale od myšlenky ustoupila.
Bratři František a Mojmír (vlevo) při práci na jedné z prvních sériově vyráběných tříkolek
Konstruktéři František a Mojmír Stránští se narodili před 110 a 100 lety. Svá vozítka vyvíjeli za druhé světové války, po ní je ve městě začali vyrábět v malých sériích. Stát jim ale výrobu brzy znárodnil. Oba bratři se díky stoupající výrobě s výrobním družstvem přesunuli z České Třebové do Solnice na Rychnovsku, velorexy vyráběli pro invalidy. František ale v roce 1954 ve velorexu na náledí havaroval a na následky zranění zemřel. Mojmíra o rok později z družstva vyloučili. Zemřel v roce 2011.
Pomoc hendikepovaným
Mladší z bratrů byl tvůrcem dalších technických vynálezů, které měly invalidním lidem pomoci s dopravou. Otec bratrů totiž po úraze na dráze přišel o nohu. Mojmír sestrojil pro lidi na vozíku ruční řízení pro ovládání auta v mnoha variantách pro různé značky vozů a pro různé stupně tělesného omezení řidiče. Později je modifikoval i pro osoby bez horní končetiny, zařízení umožňovalo nezávislé nožní řazení převodových stupňů.
Dalším jeho výrobkem, který se ale nedočkal sériové výroby, byl domácí vozík z laminátu pro lidi s postižením nohou. Jeho předností byly malé rozměry, aby pohodlně projel dveřmi, snadná ovladatelnost a schopnost otočit se na ploše vlastního půdorysu, hygienické ruční ovládání kol bez kontaktu se zemí, odkládací schránka.
Velorex, což je latinsky král kol, se původně jmenoval OS-KAR čili kára na ose. Žertovně se motorizované tříkolce také říkalo hadraplán, prchající stan, hadrolet či splašené trubky.
Splašené trubky: Příběh velorexu pokračuje
