Mazda slaví. Celé století jde vlastní cestou

Japonská Mazda nepatří mezi největší automobilky na světě a ani její výrobní řada není příliš široká. Jenže to, co vyrábí, je na světové špičce.

MX-5 je ohromný pojem ve světě malých sporťáků, nová trojka je běžným hatchbackem pro ty, které ještě baví řídit, a její inovativní motor SkyActiv-X letos v Česku získal cenu za technickou inovaci roku na poli automobilů.

Firma byla založena 30. ledna 1920 v japonské Hirošimě původně jako výrobce umělého korku, a to pod názvem Toyo Cork Kogyo; se značkou pneumatik Toyo však nijak nesouvisí. Dvacátá léta firma strávila na hraně bankrotu.

Lépe se začalo dařit až koncem 20. let poté, kdy do firmy vstoupil Džudžiro Macuda, dosud výrobce pušek pro japonskou armádu. Macudovi inženýři sestrojili koncem roku 1929 první dvoutaktní motor a během následujících měsíců firma vyrobila necelé čtyři desítky motocyklů.

Motocykly i automobily byly v té době v Japonsku ještě poměrně vzácné. A když začátkem 30. let začala být stále silněji cítit potřeba vozidla pro převážení nákladu, firma koncem roku 1931 představila motorovou tříkolku s korbou. Pojmenovala ji Mazda-Go.

Jméno vzniklo ze jména japonského boha světla Ahury Mazdy a zvukové podobnosti se jménem Džudžira Macudy; v japonštině se dodnes „Mazda” vyslovuje na tři slabiky, „ma-cu-da”.

Nákladní tříkolky - a občas také čtyřkolky, jako třeba typ CA, připomínající malý džíp s korbou - dominovaly výrobnímu programu firmy až do konce 50. let minulého století.

První vozidlo, které bychom dnes označili jako automobil, patřilo do specifické japonské třídy keidžidoša, dnes známé pod názvem „kei car”. Byla to dvoudveřová Mazda R360 a ukázala se v roce 1960.

O tři roky později přišlo na trh první „opravdové” auto, první generace Mazdy Familia, která se v Evropě od konce 70. let prodávala pod označením Mazda 323.

Začátkem 60. let se Mazda také zařadila mezi automobilky, které zaujal motor s rotujícími trojúhelníkovými písty německého vynálezce Felixe Wankela. První auto s tímto motorem, kupé Cosmo, se představilo v roce 1964, měsíc před začátkem tokijské olympiády.

Během let se Mazda vyrovnala s největším problémem tohoto typu motoru, tedy malou výdrží hrotových těsnění pístů. Z principu ale do spalovacích komor musí být vstřikována troška oleje, i pro zlepšení funkce oněch hrotových těsnění, a tak jsou pro Wankely problémem přísné limity emisí současné doby. Poslední vůz s Wankelem, sportovní RX-8, se přestal vyrábět v roce 2012.

Na plnění emisních limitů přitom v Mazdě jdou poněkud jinak než konkurence. Zatímco ta u benzínových motorů snižuje objem a přidává turbodmychadla, konstruktéři v Hirošimě zůstávají věrni atmosférickému plnění a emise i spotřebu benzínu snižují jinými cestami. Pro motory řady SkyActiv-G je třeba typický vyšší kompresní poměr.

Zkraje zmíněná technická inovace roku je motor SkyActiv-X, který využívá technologii SPCCI, Spark-controlled Compression Ignition, česky „svíčkou řízené kompresní zapalování”. Tento motor kombinuje princip fungování zážehového a vznětového motoru do jednoho.

Je v tom světovým unikátem a Mazda si od něj slibuje lepší efektivitu, a tedy nižší emise i spotřebu. Se dvěma Mazdami, vybavenými tímto motorem, jsme v posledních dnech strávili týden. Jak fungují v reálném světě, se brzy dozvíte v kompletních testech.

Evropská nabídka Mazdy dnes - kromě nezbytných SUV - obsahuje i vůz střední třídy s atmosférickým benzínovým dvouapůllitrem pod kapotou; je jím Mazda 6.

Takový objem ve střední třídě většina ostatních výrobců ze své nabídky přinejmenším v Evropě dávno vyřadila.

Ani Mazda se však nevyhne elektrifikaci, a to už velmi brzy - v novém modelu MX-30. Ten je zatím ve stádiu prototypu, ovšem už i prototypy jezdí úchvatně i přesto, že mají pohon předních kol.

Na silnicích ho uvidíme snad někdy letos; zatím je možné MX-30 předobjednávat v zaváděcí First Edition za 900 tisíc korun.