Lze elektromobilem ujet 2000 km na jeden zátah? Youtuber to zkusil

Dva tisíce kilometrů představují vzdálenost, kterou lidé běžně překonávají letadlem, protože ve srovnání s autem to je podstatně rychlejší.

Jenže to umí každý; jak letět, tak i jet konvenčním automobilem. Americký youtuber Ryan Trahan zkusil, jestli to půjde i elektromobilem.

Víme, že v Česku jde elektromobilem ujet delší trasu. Sami jsme to zkoušeli loni na třísetkilometrové a letos na ještě o kus delší cestě.

Jenže Trahanova vzdálenost byla víc než šestinásobná - jel z texaského Austinu na jihu USA do Chicaga v Illinois na severu země.

Trasa měla být podle normálních internetových map dlouhá 1120 mil, tedy 1802 km, a obyčejným autem bez přestávek měla trvat zhruba 17 hodin. Protože však elektromobilu nedoplníte energii na každém rohu, Trahan použil plánovač trasy Tesly, který počítá i s dobíjením na tzv. Superchargerech, tedy síti rychlonabíječek pro vozy značky Tesla.

Ty ale nebyly vždy úplně cestou, občas bylo potřeba kousek si zajet, takže podle plánovače měla mít trasa délku 1213 mil (1952 km) a včetně jedenácti zastávek pro nabíjení měla trvat přes 27 hodin.

Kromě dlouhé vzdálenosti měla cesta ještě jeden cíl - a to zjistit, jak moc se dá spolehnout na Autopilota, systém asistovaného řízení vozů značky Tesla. Ať se jmenuje jakkoliv, ve skutečnosti je tento systém „jen” zdařilou kombinací adaptivního tempomatu a aktivního vedení v jízdním pruhu, což v dnešní době není neobvyklé.

Hned zkraje videa Trahan zjišťuje, že Autopilot neumí sám zastavit na červené na semaforu, nezvládne sám odbočit na křižovatce a nepozná končící pruh, takže se sám nezařadí do toho průběžného.

Není to systém, kterému by bylo možno svěřit řízení vozidla a zdřímnout si; to ani zdaleka.

Po nájezdu na dálnici je však podle videa úžasným pomocníkem, který významně snižuje únavu při dlouhé cestě. Ze zkušeností se systémy v autech ostatních značek to můžeme potvrdit.

A co s cestou udělala nutnost nabíjení? Už u druhé zastávky si Trahan všiml, že odhad dojezdu není zrovna přesný. Předpokládal tedy nutnost častějších zastávek, než bylo původně v plánu.

„Nebudu lhát, nabíjení začíná být otravné,” uvedl Trahan ráno druhého dne po celkem 25 hodinách strávených na cestě, z čehož pětinu tvořilo nabíjení. Cestou si všiml, že stylem jízdy, jakým jel, je skutečný dojezd jeho Tesly ke stanici výrazně nižší než udávaný - okolo dvou set mil (320 km) namísto zhruba 270 (435 km).

Do cíle v Chicagu tak dojel po necelých 36 hodinách, což je o 9 hodin více, než původně ukazoval plánovač Tesly. Nabíjení z toho tvořilo sedm a půl hodiny, celkově ujel 1263 mil, tedy 2033 kilometrů.

Trahan nebyl první a nebyl jistě ani poslední, kdo takovouto cestu podnikl - ovšem rozvoj nabíjecí infrastruktury je nepřetržitý a takovýto roadtrip vypadá každý rok trošku jinak. Jel Teslou s možností využívání Superchargerů zdarma, tedy za „palivo” nezaplatil ani cent a oproti konvenčnímu SUV ušetřil podle vlastních zjištění zhruba 220 dolarů (cca 5 tisíc korun).

„Pohodlí - to je špatné. To je vážně špatné,” říká na adresu nutnosti každou hodinu, hodinu a půl zastavit u nabíječky. „Většinou to byla zábava, ale proto, že jsme si zábavu vytvořili,” říká a dodává, že velmi frustrující byla nutnost zajíždět k Superchargerům, neboť nebyly přímo na trase.

S roadtripem byl spokojený, ale opakovat ho nebude. „Stoprocentně nikdy už nepodniknu tímhle autem roadtrip tak dlouhý, že by potřeboval tolik zastávek u nabíječky,” říká závěrem videa.