Luxus spočívá v detailech. BMW oslavilo výročí své limuzíny

V německém Dingolfingu od roku 1977 vzniká vrchol automobilky BMW, sedmičková řada. První tři generace byly svým pojetím sportovní a mohly svou nízkou a elegantní stavbou klidně připomínat i dobové Jaguary XJ.

Pak ovšem přišlo nové tisíciletí a designér Chris Bangle vše převrátil naruby. Konzervativní sedmičkovou řadu v generaci E65 přetvořil na velice odvážně tvarovanou limuzínu. Byl to počátek poměrně turbulentního období, které se dodnes odráží na stylingu zatím posledního vydání. V roce 2015 přišla generace G11.

Ta nedávno dostala rovněž kontroverzní facelift, který krom například palubní elektroniky přinesl i obří ledviny coby masku chladiče. [celá zpráva] Novinku však ještě chvíli necháme ladem. Než přijde na světové trhy a sami si změny v rámci modernizace vyzkoušíme, je tu ještě na čase připomenout si, co všechno zvládne oddělení Individual.

Už poměrně bohatou historii připomíná právě oddělení pro specifická přání klientů a až manufakturní kvalitu výroby a ladění detailů. Ve verzi 40 Jahre jste od října 2017 mohli koupit téměř jakoukoli sedmičkovou limuzínu. Tedy se všemi šesti-, osmi- a dvanáctiválcovými motory a také s volitelným pohonem všech kol xDrive a ve verzi iPerformance s plug-in hybridním pohonem.

Až nyní jsme však mohli vyzkoušet jeden z posledních a čerstvých vozů pouhé dvousetkusové série. Inu, úroveň provedení a čas, který zákazník stráví nad konfigurací, to něco zabere. A také to není zadarmo, k čemuž se ještě dostaneme.

Začněme jako obvykle zvenčí. Nebýt velkých reklamních nápisů, možná byste si projíždějící sedmičky v centru města ani nevšimli. Jenže pojďte blíž, pod světlem se začnou dít věci, třeba co se laku karoserie týče. Jedná se o odstín Petrol Mica, který byl již v historii používán. Lakovány jsou jím pouze tři vozy určené pro trh střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Ty pravé Individuální orgie, bez přenesených významů a s velkým „I”, prosím, však uvidíte uvnitř. Je vážně těžký úkol posunout kvalitativní úroveň interiéru sedmičkové řady ještě výš, přesto to lze. Čtyřicáté výročí auto připomíná na několika místech. Například na prazích dveří, všech hlavových opěrkách nebo na dřevěném dekoru interiéru.

Sedadla jsou čalouněna kůží Merino v barevné kombinaci bílá Smoke White/hnědá Cohiba, případně jste si ještě mohli objednat verzi s bílou Smoke White/černou s ručně tkaným lemováním v bílé barvě Smoke White. Takový vůz by měl leskle černý lak dekorů, v „našem” voze najdete tmavé dřevo.

Krásným doplňkem jsou dva polštářky z bílé kůže Smoke White, jež jsou opět ozdobeny výroční pečetí. Výroční edice je i v krátké verzi vždy vybavena komfortními zadními sedadly. Mají masáž a elektrické posouvání. Drsnou daní za to je ovšem fakt, že zabírají tolik místa, že se parametrem pro nohy zadních cestující v podstatě rovná pětkové řadě.

Už jen proto, že si podrobněji na sedmičku posvítíme až po faceliftu, jsem se v tomto netradičním „testu” zaměřil především na detaily, které manufaktura nabízí. Testovaný vůz byl ve verzi 750d xDrive, tedy s nejsilnějším dieselem. Třílitr má rekordní čtyři turbodmychadla. Oproti předchozí tříturbové variantě však mají dvě velikosti.

V limuzíně je v rámci vozů BMW zdaleka nejlépe odhlučněn a poskytuje naprosto opojný zátah od volnoběhu až přes tři tisíce otáček. V kombinaci s tradičně bezchybnou osmistupňovou převodovkou se nejedná jen o dálniční střelu, ale také o uklidňující a nezmatkují reaktor točivého momentu, který jezdí po staré poděbradské za 4,7 l/100 km při jízdě na hranici rychlostních limitů. Vezete se doslova na vlně a díky ladění vzduchového podvozku či natáčení zadních kol zvládnete jak plavbu, tak i pocitové zmenšení auta při sportovní jízdě. Podle mého je v této disciplíně vůbec nejlepší v rámci třídy.

Celé to zabalte a máte dost možná skvělý lék na největší nedostatky skvěle vyladěné sedmičkové řady. Je to totiž famózní vůz, který trpí jen na pár problémy. Relativní nedostatek místa na zadních sedadlech vyřeší prodloužená verze, pokud vám na tomto parametru záleží. Druhý problém však auto sdílí se svými německými soupeři. Je jich prostě na silnicích příliš.

Tento fakt dává žít očividně méně dokonalým, ale vzácnějším soupeřům. A bojovat se proti tomu dá právě třeba díky oddělení Individual. To sice za velké peníze (testovaný kus stojí skoro pět milionů, přičemž samotná edice se na tom podílí šesti sty tisíci), ale skvěle dokáže použitými odstíny a materiály šokovat dost na to, abyste nebyli považováni za hotelový taxík.