Článek
Strojírenský gigant Škoda chtěl do svého výrobního portfolia zařadit i auta, proto se v roce 1925 spojil s automobilkou Laurin & Klement. Jako první model byl zvolen moderní typ Hispano-Suiza H6B, jehož výroba probíhala v Plzni. Objednávka na reprezentativní limuzínu pro prvního československého prezidenta byla vystavena 25. července 1925, kancelář prezidenta za ni při předání v květnu roku 1926 zaplatila 280 000 korun.
Prezident Masaryk a vůz Škoda Hispano-Suiza 25/100 HP
Konstrukce auta byla na svou dobu typická, tvořil ji tuhý rám, odpružený listovými pery. Délka podvozku byla i na dnešní dobu úctyhodných 483 centimetrů.
Pohon zajišťoval kapalinou chlazený řadový šestiválec se zdvihovým objemem 6597 cm3 s dvěma svíčkami na válec a dvojitým karburátorem. Jeho specialitou byl mimořádně kultivovaný chod díky klikové hřídeli, uložené v sedmi ložiscích, dvojité elektrické zapalování pocházelo od firmy Delco. Na obou nápravách byly použity bubnové brzdy s mechanickým posilovačem.
Karoserii vyrobila francouzská společnost Carosserie Kellner Fréres, její zvláštností byla skleněná přepážka mezi řidičem a pasažéry. S ní vůz vážil přibližně 2700 kilogramů, díky výkonu až 135 koní však dosahoval rychlosti 120 až 140 km/h.
Model Škoda Hispano-Suiza 25/100 HP v muzeu Škoda v Mladé Boleslavi.
Prezident Masaryk svůj první vyrobený kus používal až do roku 1935, původně měl registrační značku N-1, později P-118. V garážích Pražského hradu byl až do 17. března roku 1936, poté byl vrácen výrobci a slehla se po něm zem.
Výroba modelu pokračovala až do roku 1929, podle dobových informací byly československé modely zkonstruovány výrazně lépe než originál. V duchu doby automobilka Škoda vyráběla pouze šasi, které si zákazník nechával osadit kapotáží od známých karosáren – Sodomka, Brožík či J.O. Jech. Díky tomu majitel dostal auto na míru svým potřebám.
Model Škoda Hispano-Suiza 25/100 HP si můžete prohlédnout v muzeu Škoda v Mladé Boleslavi.
Typ Škoda Hispano-Suiza 25/100 HP je známý jako limuzína, kupé, phaeton, landaulet i sportovní vůz. Celkem bylo postaveno sto kusů, do dnešních dní se jich podle odhadů dochovalo čtyři až pět. K automobilům Škoda se později vrátili prezidenti Gottwald a Zápotocký, kteří jezdili pancéřovanými speciály Škoda VOS, poté byly využívány sovětské limuzíny ZIS a ZIL.
K domácí značce se prezidenti opět dostali až v novodobé historii Československa a České republiky – prezident Havel vyzkoušel modely Felicia, Fabia, Octavia i Superb, Václav Klaus jezdil superby první a druhé generace.
Škoda Superb na Pražském hradě
Současný prezident Zeman jako první převzal třetí generaci superbu ve výbavě Laurin & Klement, s přeplňovaným benzínovým dvoulitrem o výkonu 280 koní, převodovkou DSG a pohonem všech kol. Tradice, se kterou vstoupila na scénu Škoda Hispano-Suiza 25/100 HP, tedy pokračuje i dnes, po 90 letech.