Článek
Ostatně při loveckých výpravách v okolí Moskvy někdy střílel po vysoké přímo ze svého rollsu, jak vzpomínal jeho osobní řidič Stěpan Giĺ.
Způsob jakým se vůdce světového proletariátu k tomuto vozu dostal, je dodnes zahalen tajemstvím. Podle jedné verze jej bolševici zabavili jakémusi ruskému velkoknížeti, podle druhé jej řádně zakoupil Leninův přítel Leonid Krasin v roce 1920 v Anglii spolu s dalšími třemi vozy pro čelné představitele mladého sovětského státu.
Leninův rolls se po jeho smrti v roce 1924 kdesi ztratil a objeven byl až v roce 1935 na Krymu, v garáži oblastního výboru Svazu pracovníků rybného průmyslu. Nechybělo mnoho a skončil ve starém železe. Lenin by ale svůj vůz již nepoznal: měl za sebou několik havárií, chyběla mu řada součástek a byl přelakován na barvu khaki.
Generální oprava k 90. výročí narozenin Lenina
Tehdy začala jeho nová odysea: nejprve putoval do muzea v Gorkách, v roce 1957 přesídlil do Leninova muzea u Rudého náměstí v Moskvě a nakonec se koncem padesátých let dočkal generální obnovy k 90. narozeninám vůdce Říjnové revoluce. Pak ale přišel rok 1991 a s ním konec Sovětského svazu. O dva roky později nechal prezident Boris Jelcin Leninovo muzeum zavřít a jeho sbírky i s pracovníky převést pod Státní historické muzeum.
Stařičký rolls opět cestoval - přes celou Moskvu do Izmajlova, kde byl ve filiálce muzea tak trochu skryt zrakům návštěvníků. Nové vedení muzea si na něj nyní v prosinci 2003 vzpomnělo a spojilo s ním nové aktivity: vůz se opět objevil u Rudého náměstí, tentokrát v budově historického muzea a jemu po boku stanul nejnovější model Phantom tradiční britské značky, která dnes ovšem patří německému koncernu BMW.
