Koronavirus v autě: Rouška není vždy výhrou, vnitřní okruh ventilace raději nepoužívejte

Ochrana dýchacích cest ve vnitřních prostorách a dodržování rozestupů je samozřejmostí. Právě rozestupy ale jsou trochu problém, jedete-li v autě s někým dalším, kdo s vámi nežije v jedné domácnosti či koho příliš dobře neznáte. Autoklub ČR tak připomíná pravidla, která je vhodné dodržovat.

Tím nejzásadnějším je samozřejmě rouška či respirátor u všech členů posádky. Z vládního nařízení vyplývá i povinnost ochranu nosit, jedeme-li v autě s někým cizím, kdo není člen společné domácnosti.

Ovšem, jedeme-li v autě sami, je nošení takovéto ochrany nesmysl. „Pokud jedete sami ve vozidle, je rouška nejen zbytečná, ale rovněž vás její přítomnost může ohrozit. Při dýchání s rouškou se až třetina vydechnutého oxidu uhličitého opětovně vdechne,” říká Jan Hart z České zemědělské univerzity v Praze.

Vdechováním tak velkého množství oxidu uhličitého podle něj roste kyselost krve, což prodlužuje reakční dobu řidiče a zpomaluje reflexy. Také to může vyvolat stavy úzkosti, nervozity nebo paniky. „Je proto důležité mít roušku pouze v případech, kdy je to opravdu nezbytné, pravidelně si ji měnit a udržovat v čistotě,” uzavírá Hart.

Věříte-li spíše respirátorům, je nutné myslet na to, že třídy FFP2 a KN95 nejsou zcela zaměnitelné, alespoň podle Tomáše Dudáka ze společnosti SPUR, která se věnuje vývoji a výrobě nanomateriálů.

„Respirátor typu FFP2 je složen z více vrstev, nejčastěji pěti, šesti, a je tedy pevnější, na první pohled objemově robustnější. Avšak to nejzásadnější, co zajišťuje ochranu zdraví, je lidskému oku skryto ve vnitřních filtračních vrstvách. Aby respirátor FFP2 vyhověl evropské normě, musí být logicky jeho skladba výrazně sofistikovanější a jednotlivé vrstvy podstatně kvalitnější, než je tomu u typu KN95 certifikovaného podle čínské normy. To však má pochopitelně nezanedbatelný vliv i na výslednou cenu,” vysvětluje Dudák.

Ovšem, ochrana dýchacích cest není všechno - důležitá je také obměna vzduchu v kabině. Při otevřeném okruhu ventilace je vzduch nasáván zvenčí a pro cestující z pohledu nakažení koronavirem nepředstavuje vysoké riziko. Navíc díky malému přetlaku je vzduch z interiéru vytlačován mimo vozidlo.

Když ale zapnete vnitřní cirkulaci, vzduch je nasáván z kabiny a přes ventilátor a výparník se vrací zpět výdechy v palubní desce. „Vzhledem k tomu, že na výparníku je vodní kondenzát, zachytávají se zde prachové částice z kabiny a je vysoce pravděpodobné, že i částečky virů, pokud jsou ve vzduchu obsaženy,” vysvětluje Pavel Svoboda z Univerzity Pardubice.

Důležitá je také dezinfekce interiéru, ovšem s tou se musí opatrně. „Čím větší efektivita přípravku, tím větší riziko poškození povrchu. Přípravky s obsahem požadovaného podílu alkoholu nejméně 72 procent mají na plastické hmoty degradační účinek a způsobují jejich předčasné stárnutí,” vysvětluje epidemiolog Ivan Kareš z Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Doporučuje věnovat pozornost spíš dezinfekci osobní - dbát na dezinfekci rukou a otření povrchů v autě např. dezinfekčními ubrousky.

Podle starších informací od automobilky Škoda je nejvhodnější dezinfekcí izopropylalkohol, který běžným povrchům v autě neubližuje. K čištění ho používají i samotné automobilky. Nedrhněte ovšem příliš silně, neboť může být poškozeno probarvení materiálu.

Místa, která je vhodné dezinfikovat, jsou volant, řadicí páka, ruční brzda, kliky, madla nebo ovládací prvky rádia a infotainmentu. Také jsou ale důležité páčky pod volantem, ovládání tempomatu, loketní opěrka, ovládání nastavení sedadel, rám dveří či kliky z vnějšku vozu, nebo třeba madlo zavazadlového prostoru. Prostě cokoliv, na co by člověk mohl sahat.

Pokud na nějakou dobu přebíráte auto po jiném řidiči, nejlepším řešením je dezinfekce ozonem, kterou provádí řada autoservisů a firem specializujících se na čištění interiérů aut. Její cena se pohybuje většinou v řádech stokorun.