Článek
Idea autonomního vozidla ve smyslu, že auto má kamery a radary, kterými „vidí” okolní svět a orientuje se v něm, je nejrozšířenější, ale zároveň nedokonalá - každé auto se tak může spolehnout jen samo na sebe.
Podle britského výzkumného centra RACE, Remote Applications in Challenging Environments, česky zhruba Vzdálené aplikace v náročném prostředí, však můžou sítě 5G autonomním vozům zásadně pomoci na více frontách.
Možnosti zkoumá centrum na automobilovém testovacím polygonu v Millbrooku v jižní Anglii. „V současnosti si auto samo buduje mapu a pohybuje se podle ní. Ta mapa je pouze v jeho paměti. Když ale přidáte technologie 5G v plné šíři, svět kolem s vámi začne mluvit, takže dostanete aktualizace té mapy v reálném čase,” nastiňuje Garry Staunton, šéftechnolog v centru RACE.
Slepá víra v navigaci poslala stovku Američanů do pole, zapadli v bahně
„Infrastruktura, dopravní značení, semafory i řídící centra budou s vaším autem komunikovat a řeknou mu třeba, že za zatáčkou stojí porouchané vozidlo, anebo že semafor na příští křižovatce není funkční. Takže se vaše auto stane plnohodnotnou součástí tzv. internetu věcí,” dodává Staunton.
Samozřejmě to ale vyžaduje špičkové pokrytí sítí 5G. Millbrook byl takto vybaven - na 59 sloupech osvětlení apod. tu pracuje 89 vysílačů - ale u otevřeného světa s velkým podílem venkovských silniček to je poněkud jiná otázka.
A také, takovýto systém nevyžaduje nutně, aby auto bylo samořídící. I současným automobilům může tzv. internet věcí poslat zprávu, že za rohem je na silnici překážka, či že se zezadu blíží sanitka se zapnutými majáky. O něco takového - jak v autech samotných, tak i v mobilních aplikacích - se již řadu měsíců snaží projekt C-Roads.
V Česku vznikají chytré silnice. K jejich použití stačí aplikace ve smartphonu
Sítě příští generace však budou podle výzkumníků mít i jiný benefit, uživatelům bližší - lepší datové spojení v pohybu. Tým také zkoumá, jak bude toto spojení fungovat v rychlostech až 260 km/h. Ne však primárně kvůli silniční dopravě, ale kvůli vysokorychlostní železnici.
Výzkumníci používají technologii, kterou nazývají „milimetrová vlna”, a která funguje mimo tradiční pásma mobilních sítí a s velmi nízkou latencí. Průměrná rychlost připojení, které dosáhli při jízdě vysokou rychlostí po testovací trati, byla opravdu úctyhodná nejen na svět mobilního internetu - 1,6 gigabitu za sekundu.
A proč je to potřeba? „Co budete dělat, když budete sedět v autonomním autě a ono pojede samo? Budete na mobilu,” jednoznačně vysvětluje Paul Senior, šéf firmy Dense Air, zabývající se bezdrátovými technologiemi.