Článek
Záleží sice na aktuálních rozmarech počasí, obecně ale platí, že více než půl roku nenastupujeme do studeného auta s blaženým výrazem. Spíš s úšklebky tiskneme klíček od vozu a chceme bez zbytečných odkladů vyrazit. Právě s příchodem opravdové zimy, tedy typicky v lednu, se naše návyky teprve začínají projevovat a je mnohem důležitější si osvojit ty správné.
Raději vyrazte ihned
Předně pozbývá smyslu nechat auto před domem „blafat” desítky minut. Nejenže je to v několika evropských zemích zákonem přímo zakázáno a nejedná se o úplně ekologické počínaní, ale ani si tím příliš nepomůžete. Ba co víc, motoru takto přímo škodíte. Provoz těsně po nastartování, tedy za studena, je pro agregát nejtěžší, má ztuhlý olej a jen těžko maže důležité součásti.
Proto se po ometení vozu od případného sněhu vyplatí spíše velice opatrně po chvilkovém volnoběhu, kdy si olejové čerpadlo již kapalinu nasálo, vyrazit. Vypořádat se budete muset vhodně s mlžením oken. Tehdy se vlhkost vlivem odlišných podmínek uvnitř vysráží na okna. Nejsnáze si pomůžete zapnutím klimatizace, která vzduch vysouší. Poté ji až do konce jízdy nevypínejte, jinak dojde k rychlému opětovnému zamlžení.
Proti mlžení oken bojujte klimatizací. Ta vzduch v interiéru vysuší
Pokud je vaše vozidlo vybaveno vyhřívanými sedadly, vyplatí se je použít co nejdříve, získáte tak pocitové teplo. Ostatně elektrickými topnými tělesy si moderní auta pomáhají i v normálním topení. I tak je však dobré zatnout zuby a před jízdou ze sebe svléct bundu, čepici a rukavice - díky tomu budete mít mnohem větší přehled a cit v řízení.
Nechte to na automatu
Už nejste vymrzlí a z výdechů se line příjemné teplo. U zážehových motorů je tomu dříve, protože mají menší účinnost a odvádějí více odpadního tepla. Vyhřejí tedy dříve i chladicí kapalinu, tedy i výměník tepla. Jenže poté je dobré zamyslet se nad ideální teplotou ve voze. Pokud u automatické klimatizace nastavíte 21,5 stupňů, je to považováno za ideál.
„Polovina teplého vzduchu s teplotou přibližně 40 °C je přiváděna do prostoru nohou. Než se vzduch dostane k horní části těla a hlavě, tak se ochladí, což přispívá k zachování pozornosti řidiče při řízení,“ vysvětluje María García, inženýrka v oddělení vývoje a aerodynamiky Seatu. Pokud se totiž horní část těla nachází v extrémně teplém prostředí, může řidiče přepadnout ospalost. „Řízení v interiéru s teplotou 35 °C má na řidiče podobný vliv jako půl promile alkoholu v krvi,“ varuje.