Ineos Grenadier naživo: Velký offroad překvapuje schopnostmi i technikou

Pokud hranatý offroad jménem Ineos Grenadier nevstoupil do povědomí fanoušků jízdy mimo asfalt tím, že připomíná již nevyráběný původní Land Rover Defender, tak určitě aspoň tím, že se právě kvůli této podobnosti automobilka Jaguar Land Rover (JLR) chtěla s jeho autory soudit. Jenže neuspěla – a tak se mohl grenadier českému publiku představit v původní podobě.

Blízkost defenderu ale není náhodná – grenadier vznikl s podobnou ideou, tedy postavit extrémně odolný offroad, který zastane tvrdou práci. Nápad se v hlavě Jima Ratcliffa, většinového majitele firmy Ineos Capital, zrodil právě proto, že JLR s výrobou původního defenderu končil.

Kromě toho ale grenadier s defenderem nemá nic společného; snad až na tvar karoserie, ale tady není moc co vymyslet – obě auta jsou prostě krabice. Jednoduché, utilitární, navržené podle toho, co mají umět. Design je naprosto podružný.

Pro co nejlepší schopnosti v terénu je základ jasný – žebřinový podvozkový rám a dvě tuhé nápravy. Do toho je vsazen třílitrový řadový šestiválec spalující buď naftu nebo benzín a spolupracující s všudypřítomným automatickým osmikvaltem od ZF.

Motory pocházejí od BMW a jsou přeplňované, ovšem byly drobně upraveny tak, aby měly co nejvyšší točivý moment v nižších otáčkách i na úkor výkonu a aby dokázaly běžet na nekvalitní palivo. Pro zážehový motor rodiny to znamená 285 koní a 450 Nm, pro vznětový 249 koní a 550 Nm.

Dál pracuje stálý pohon všech kol s redukční převodovkou a možností uzavření všech tří diferenciálů – vyberete-li ji v katalogu příplatkové výbavy. A konečně, působivě těžká 17” plechová kola, držící na šesti šroubech a obouvající v základu pneumatiky Bridgestone Dueler A/T s celoroční certifikací, které byly pro Ineos drobně upraveny – hlavně co do nosnostního indexu. Tahle hračka totiž má 2,7 tuny pohotovostní hmotnosti.

Šplhám do kabiny a všímám si, že tu není žádný přístrojový štít. Řidič má před sebou jen panel s kontrolkami; jak rychle jede a co má zařazeno, se dozví na centrálním displeji nad středovou konzolí. Ta je velmi masivní a stavěná tak, aby se používala co nejsnáze. Jinými slovy, na všechno tu jsou knoflíky, a pořádně velké.

Velký panel s ovladači je také na stropě. Kromě ovladačů uzávěrek předního a zadního diferenciálu nebo třeba asistentu pro sjíždění prudkých kopců tu je hlavně několik tlačítek na ovládání příslušenství, např. přídavných světel. Na nich je nejzajímavější, že už mají různě po autě rozvedenou kabeláž, takže instalace světel je o to snazší.

Za zmínku stojí také dvě střešní okna nad předními sedačkami, která se dají otevřít i vyndat, takže člověk může vykouknout ven a třeba fotit zvířata v divočině. A také elektronický volič převodovky z BMW, který tu vůbec nesedí, zejména vedle masivní hliníkové páky, kterou se řadí redukce a uzavírá středový diferenciál.

Spolupráce s BMW na motorech a převodovkách vznikla proto, že Ineos tak má jistotu emisně vyhovujícího motoru, a to nejen pro současnou normu Euro 6d, ale i pro budoucí Euro 7. Mnichovská automobilka takhle prodá víc motorů.

Na interiéru je nejvíc znát, že kousek, kterým nás testovací řidiči Ineosu vozí, i ten, který při představení v Plzni můžeme prolézt, jsou prototypy. Vyrábí je ručně Magna Steyr v Rakousku – a proto je taky nemůžeme řídit, jen se vezeme po trochu rozbláceném terénním polygonu.

Příplatkové pneumatiky BF Goodrich All-Terrain T/A – velmi známé to gumy, jezdí na nich například i Ford Ranger Raptor – nemají s blátem sebemenší problém, a to, co na nich grenadier předvádí, je skoro až k neuvěření. Brodění a vyjíždění prudkých kopců jsem tak nějak čekal, ovšem bravurní zvládnutí sjezdu z kopce tak prudkého, že bych mu bez problémů uvěřil sklon i o něco víc než 45°, byl skutečně zajímavým překvapením.

Jinými slovy, tohle auto nebude mít s průchodností terénem pražádný problém. Ostatně, nájezdové úhly 35,9° vpředu a 36,1° vzadu hovoří samy za sebe, takhle dobrá čísla aby jeden pohledal. Standardní světlá výška je úctyhodných 258 mm a brodivost je až 800 mm.

Kromě toho grenadier zvládne ve dvoumístné verzi v kufru přepravit celou europaletu a jsou tu připravena upínací oka, aby ji bylo jak upevnit. Na střeše můžete vozit až 100 kg nákladu, takže třeba velký střešní stan. Pro přepravu věcí na střeše navíc nepotřebujete nosič, máte-li kurtu – všimněte si tyčí po stranách.

V jedné z verzí bude už v sériové výbavě „šnorchl“, zvýšené sání pro ještě lepší brodivost. Na přední nárazník se můžete postavit, stejně jako na strany kapoty. Na dveře můžete upnout nějaké lehké příslušenství, třeba vyprošťovací desky. Podlaha je gumová a má výpustě, aby se vnitřek dal umýt hadicí; i palubní deska je odolná postříkání. A přední i zadní světla jsou totožná na obou stranách pro snazší případnou výměnu.

Ale zároveň tu je dotyková obrazovka s ovladačem na středovém tunelu ve stylu systému iDrive od BMW, možnost zrcadlení smartphonu pomocí Androidu Auto či Apple CarPlay, úchyty na dětské sedačky, systém eCall nebo start-stop.

Grenadier se bude vyrábět v továrně ve francouzském Hambachu – Ineos tuhle fabriku koupil od Daimleru už připravenou na výrobu SUV, ovšem nyní se tam staví smarty. Od poloviny roku 2022 by měla začít výroba grenadierů.

Je už známá i základní cena, a to 51 tisíc eur (1,29 milionu korun) bez jakýchkoliv daní. To znamená, že v ČR, kde značku zastupuje firma Dajbych, by se základní cena mohla pohybovat okolo 1,56 milionu korun s DPH – podle toho, jestli bude na vůz uvaleno clo. Sice se bude vyrábět v EU, ale firma Ineos Automotive je britská.

A co nějaká elektrická verze? Bateriový elektromobil nebude, ovšem za pár let se chystá verze na vodíkové palivové články. Pravda, v botswanské divočině na vodíkovou čerpací stanici nenarazíte, ale v Evropě už tehdy nějaká infrastruktura snad bude.

Proč Ineos přeskakuje baterie? Protože grenadier je sám o sobě těžký a s bateriemi by to už byl příliš velký mastodont. Naopak s vodíkem mateřská firma Ineos pracuje –!funguje primárně v chemickém průmyslu – a už má dohodu s Hyundai o dodávkách vodíkových palivových článků.