Honeywell v Brně vyvíjí turbodmychadla, zdejší centrum je největší v Evropě

Stále více automobilových motorů využívá turbodmychadla. Někde i dvou nebo dokonce tří najednou jako v případě motoru 550d od BMW. Dříve neobvyklá součást motoru, se kterou velice zvolna začal koncem sedmdesátých let Saab s modelem 99 (a v padesátých letech Caterpillar v pásovém traktoru), je nyní stále častější. A podíl kvůli všeobecnému downsizingu se stále zvyšuje. Vždyť v roce 2020 budou mít turbodmychadlo podle studie Honeywellu tři auta ze čtyř.

V Česku společnost působí od roku 1993, vývojová laboratoř byla otevřena později - v roce 2006 vzniklo zdejší vývojové středisko, které se zaměřuje nejenom na dmychadla pro benzínové motory. Další má firma v USA, Číně a v Indii. V tuzemsku zaměstnává čtyři tisíce lidí a jedno z vývojových pracovišť má i v hlavním městě.

Brněnským vývojovým centrem nás provází Libor Urbanec, který laboratoři šéfoval téměř pět let. Když mluví o turbodmychadlech, která se zde vyvíjejí i pro  světové závodní týmy, je vidět kromě zaujetí i hrdost.

Turbodmychadla jsou fascinující (jakkoliv je konzervativní fanoušci nejenom sportovních automobilů často oprávněně nemají rádi), protože jejich vývoj a výroba spojuje mnoho náročných strojírenských disciplín - termodynamiku, progresivní materiály, rotodynamiku, vibroakustiku, nanotechnologie a samozřejmě nejnovější výrobní technologie.

Vždyť průměrná teplota výfukových plynů v místě vstupu do turbínové skříně činí až 1000 stupňů Celsia a rychlost vzduchu v sání je stejná jako rychlost zvuku. A otáčky turbodmychadla dosahují běžně 150 tisíc, klidně ale i 250 tisíc otáček za minutu!

Samotné motory dodávají automobilky, Honeywell má za úkol vymyslet pro ně turbodmychadlo. Na testování včetně dlouhodobého testu na 100 testovacích hodin, zde mají více než deset pracovišť (přesné číslo firma nechce uvádět). Ne vždy tady jsou k vidění celé motory, ty jsou často nahrazeny kupříkladu plynovým hořákem.

Podle Libora Urbance budou turbodmychadla v budoucnosti využívat pokročilé materiály, které se nyní využívají v motorsportu. V souladu s rozvojem simulačních a testovacích metod budou dosahovat větší účinnosti a pravděpodobně budou ve větší míře použity hybridní technologie jako například elektrický kompresor.

Technickou zajímavostí je i výroba elektřiny pomocí turbíny a výfukových plynů, které by jinak nebyly využity. Turbodmychadlo je spojeno s elektrickým motor-generátorem, který využívá energie výfukových plynů k výrobě elektrické energie a může také pracovat v režimu, kdy zrychluje akceleraci samotného turbodmychadla.

Firma dodává pro většinu světových automobilek, například pro BMW, Mercedes či koncern Volkswagen. Obzvláště pyšní tady jsou na spojení s motorsportem, kupříkladu zdejší vývojové a testovací centrum se podílelo a v současnosti podílí na vývoji turbodmychadel, se kterými Audi opakovaně vyhrálo slavný závod Le Mans. Při vývoji turbodmychadel pro závodní motory brněnské vývojové centrum spolupracuje i s Porsche či Ferrari.

Brněnská pobočka Honeywell, která zaměstnává 1500 vývojových pracovníků, úzce spolupracuje s univerzitami, logicky nejvíce s těmi brněnskými (VUT a Masarykova univerzita), ale rovněž s pražským ČVUT. Za svou existenci přišlo brněnské vývojové centrum s devadesáti patenty a průmyslovými vzory.

Samotná, v Brně vyvinutá a otestovaná turbodmychadla, se vyrábějí například na Slovensku (Prešov), v Itálii, Rumunsku nebo ve Francii. Pobočka na jihu Moravy je tak jedním z příkladů, kdy Česko nemusí sloužit jen jako levná montovna pro zahraniční firmy, ale může naopak vytvářet práci s vysokou přidanou hodnotou a zaměstnávat díky tomu stovky světově konkurenceschopných a vysoce kvalifikovaných pracovníků.