Článek
Když kterýkoliv pamětník z Česka či jakékoliv jiné země bývalého východního bloku spatří tuhle krabicoidní karoserii, napadne ho jediné – „Žigulík”. Ovšem, splete se – tohle auto se světu představilo jako Fiat 124.
Stalo se tak v březnu roku 1966, a to s pořádnou pompou – shodili ho z letadla. Doslova, ovšem samozřejmě s padáky. Kromě toho se ukázal také na tehdejším ženevském autosalonu.
Fiat 124 nebyl dvakrát luxusním autem, byl jednoduchý a ve své době poněkud anonymní. Vznikal také s ohledem na nutnost snížit výrobní náklady a s tím i cenu vozidla, takže určitá jednoduchost je ospravedlnitelná, stejně jako ne zrovna bohatá výbava.

Fiat 124
Přesto ho nelze považovat za ošizený. Nabízel kotoučové brzdy na všech kolech, plně synchronizovanou převodovku a odpružení pomocí vinutých pružin i na zadní nápravě, třebaže tuhé. V kabině nechybělo prostoru, i když pod autem běžela kardanová hřídel k zadní poháněné nápravě.
Pod kapotou byl zážehový čtyřválec o objemu 1,2 litru, který byl pro „stodvacetčtyřku” vyvinutý nově. Dosahoval výkonu na svou dobu slušných 60 koní. Spolu s odolností a robustností tedy není s podivem, že získal titul Auta roku 1967.

Fiat 124 Familiare
Fiat do něj vkládal velké naděje, měl být pro značku velmi důležitým modelem. Nedlouho po představení sedanu se objevila verze Familiare, tedy pětidveřový kombík.
V roce 1968 přišla verze Speciale, která byla poznat podle dvou párů kulatých světlometů vpředu, nikoliv jen jednoho. Pod kapotou byla o 10 koní silnější čtrnáctistovka, zadní náprava byla posílená se dvěma páry podélných ramen a vůz dostal posilovač brzd.

Fiat 124 Speciale
Přes několik dalších modernizací vzniklo až do roku 1974 celkem zhruba 1,5 milionu kusů. V tom roce ho nahradil modernější Fiat 131 Mirafiori.
Skutečná síla Fiatu 124 však nebyla v něm samotném, nýbrž v tom, jak široce se vyráběl v licencích u jiných značek. Výroba ve Španělsku pod značkou Seat je skoro samozřejmostí, když Seat na licenčně vyráběných fiatech vznikl, ale to není všechno.
124 se vyráběla v Turecku jako Tofaş Murat 124 v letech 1971-1977, v Koreji jako Fiat-KIA 124 v letech 1970-1975 a v Bulharsku jako Pirin-Fiat 124. Těch vzniklo nejméně, údajně jen necelé tři stovky sedanů a 35 kombíků.

VAZ-2101
Králem licenční produkce Fiatu 124 byl však Sovětský svaz. Pro tamější podmínky musel být vůz značně upraven, např. dostal jiný motor, výztuhy karoserie, silnější plechy a sloupky, zesílený podvozek, bubnové brzdy dozadu a možnost startování klikou.
Jako VAZ-2101 se vůz začal vyrábět v roce 1970, a to v nové továrně ve městě Togliati. Včetně modernizací se vyráběl až do roku 1988, kdy už běžela výroba novějších vazů, ovšem stojících na stejné platformě. Ty vznikaly s různými označeními až do roku 2012 a některé zdroje hovoří až o 10 milionech vyrobených kusů.