Článek
Senátoři ve středu schválili novelu zákona, která počítá s elektronizací dálničních poplatků od roku 2021, dosavadní papírové kupony budou zrušeny. K novele se nyní vyjadřují experti, ne vždy úplně nadšeně.
Hospodářská komora elektronizaci dálničních známek podporuje, slibuje si od ní snížení nákladů státu a zvýšení komfortu pro podnikatele. „Nevyřeší to ale zásadní problémy, kterými jsou nekvalitní dopravní infrastruktura a nedokončené klíčové dálniční tahy," podotkl mluvčí komory Miroslav Diro a připomněl, že kvalita dopravní sítě je základní předpoklad pro ekonomický růst.
Podle analytika investiční společnosti Natland Petra Bartoně je elektronizaci vinět potřeba doplnit změnou jejich časové platnosti. Současné krátkodobé známky, tedy desetidenní nebo měsíční, jsou podle něj pro nemajetné motoristy příliš drahé. Ti pak pro cestování často využívají okresní cesty, čímž se zároveň zhoršuje bezpečnost v obcích.
ilustrační foto
S elektronizací dálničních poplatků proto navrhuje zavést například i dvoudenní kupony, které budou pro tzv. sváteční řidiče dostupnější. S tím by se podle něj mohlo zvýšit i využívaní dálnic, které jsou několikanásobně bezpečnější než menší silnice.
Podle hlavního ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy by zase bylo rozumnějším řešením umožnit řidičům si vybrat mezi elektronickými a papírovými vinětami. „Zavedení elektronických dálničních známek zvyšuje míru kontroly státu nad občanem. Nelze jej tedy vnímat pouze optikou úspory nákladů," upozornil.
Česko by tak podle něj mělo jít cestou některých zahraničních zemí, které nabízejí obě varianty a k úplné elektronizaci přistoupit až za předpokladu, že tyto známky bude využívat drtivá většina řidičů. Úspora, která vznikne, je podle Kovandy z hlediska státního rozpočtu pouze drobná.
Se zvýhodněním alternativních paliv mnozí nesouhlasí
Součástí novely je také zvýhodnění vozů při placení poplatků ekologických aut. Zcela osvobozeny od plateb budou vozy na elektřinu, vodík a případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo.
Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za nižší sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan (CNG). Vláda nechtěla zvýhodnit auta na propan-butan (LPG) s tím, že jejich podpora není nutná, protože jich již nyní jezdí mnoho.
S tímto systémem ovšem mnozí nesouhlasí. Podle Ivana Indráčka z Unie nezávislých petrolejářů je sleva jen pro určitá paliva nelogická, protože upřednostňuje auta nikoliv kvůli jejich ekologickému vlivu, ale počtu aut na silnicích. Motivace pro koupi ekologických aut by podle něj měla být nastavena jinak než slevou na dálnicích.
Značku s písmeny EL na začátku můžou mít ta auta, jejichž emise oxidu uhličitého jsou do 50 gramů na kilometr, tedy elektromobily a plug-in hybridy.
Sleva na dálničních poplatcích navíc jen těžko bude motivovat k nákupu vozů za statisíce až miliony korun. Indráček zpochybnil také argument ministerstva dopravy, že by zahrnutí aut na LPG znamenalo výpadek příjmů do rozpočtu fondu dopravy ve výši 400 milionů. Ten by podle něj byl několikanásobně nižší, zhruba kolem 60 až 80 milionů korun.
Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.