Článek
Protože lidé hledají ojetá auta s co nejmenším kilometrovým proběhem, méně poctiví prodejci na to reagují tak, že tachometry autům stáčejí, aby byl vůz na první pohled méně opotřebovaný, než tomu je ve skutečnosti. Čím větší je o nějaký model zájem, tím větší je šance, že bude mít pozměněný stav tachometru.
Již dnes to je nelegální, a to i v České republice – je to prostě podvod. Auto s nižším stavem tachometru se dá prodat za více peněz než vůz s vyšším proběhem, a to leckdy i o desítky tisíc korun. [celá zpráva]
A právě kvůli penězům se tachometry stáčejí. Podle dat společnosti Cebia mělo na českém trhu v roce 2017 zhruba 40 % ojetých vozidel nelegálně upravený stav tachometru. Meziročně se ale zvýšil podíl aut prodávaných se servisní knížkou, a to z 53 % v roce 2016 na 74 % v roce 2017.
Servisní historie včetně servisní knížky a ideálně i návodu k obsluze by měla být samozřejmostí.
Výbor pro dopravu Evropského parlamentu vyzval Evropskou komisi k řešení této situace v rámci celé Evropy. Jednoznačnou většinou přijal zprávu, která navrhuje různá řešení.
„Komise byla doteď přesvědčená, že stačí národní řešení. Studie ale ukazují, že největší problém je s auty z dovozu, a je proto nutná spolupráce a vzájemná výměna dat mezi všemi státy,” říká europoslanec Tomáš Zdechovský, který se problematikou dlouhodobě zabývá.
Pomoci má databáze s častějším zapisováním proběhu. Osobní údaje nesbírá
Jedním z návrhů, které zpráva přináší, je systém označený jako „car-pass”. Do speciální průkazky by se zaznamenával kilometrový proběh při každé návštěvě servisu a při technických prohlídkách.
Podle zmíněné zprávy Výboru pro dopravu takový systém funguje v Belgii a v Nizozemsku pod názvy Car-Pass, resp. Nationale AutoPas. Tyto nástroje jsou databází, do které se zapisuje stav tachometru ve smyslu zmíněném výše, ale nesbírají se osobní údaje.
Podle zprávy tyto databáze téměř vymýtily podvody s kilometrovým proběhem. Druhým návrhem je zlepšení ochrany proti manipulaci se stavem tachometru na straně výrobců vozidel.
„Studie odhadují podíl vozidel, u nichž byl proveden tento neoprávněný zásah, na 5 až 12 % ojetých vozidel v rámci vnitrostátního prodeje a 30 až 50 % v rámci přeshraničního prodeje, což v celé Unii představuje celkovou hospodářskou škodu v rozmezí 5,6 až 9,6 miliardy eur (142,7–244,6 miliardy korun),” uvádí dále zpráva Výboru pro dopravu.