Článek
Že hodnoty spotřeby paliva udávané v katalozích nových aut nejsou shodné s tím, jakou spotřebu má auto v reálném světě, není žádná novinka. Rozdíly jsou běžně v desítkách, výjimečně i ve stovkách procent. Letos je dle organizace ICCT (International Council on Clean Transport, Mezinárodní rada pro ekologickou dopravu) průměrný rozdíl 39 %.
Městská technika v dálkovém dostavníku: test plug-in-hybridního BMW 530e
Důvod je jednoduchý – zatímco oficiální měření spotřeby, ze kterého vychází i údaj v katalogu, se provádí doslova v laboratorních podmínkách, reálný svět má řadu proměnných. Kromě jízdního stylu řidiče, který má na spotřebu významný vliv, to je také hustota dopravy, náklad, který auto vozí, anebo profil tras. Kdo jezdí často v kopcích, bude mít jiný průměr spotřeby než ten, kdo se pohybuje jen po rovinkách.
Je sedm litrů Mazdy MX-5 málo, nebo moc? To není podstatné – důležitý je rozdíl proti číslu v katalogu.
Podle nového nařízení EU budou auta muset ukládat data o reálné spotřebě paliva, tj. údaj, který vám ukáže palubní počítač, a nějakým způsobem ho hlásit. Budou to dělat pomocí jednotky nazvané OBFCM (On-Board Fuel Consumption Meter, česky Palubní měřič spotřeby paliva), a to už velmi brzy.
Od 1. ledna 2020 platí tato povinnost pro nově homologovaná auta, od 1. ledna 2021 bude povinnost platit pro všechna nově registrovaná auta. To znamená, že např. nová Škoda Octavia, která již homologaci má, bude data o reálné spotřebě sbírat právě od 1. ledna 2021.
Hlídat se bude i spotřeba elektřiny u elektromobilů. Zde displej Kie e-Niro s hodnotou 19,2 kWh na 100 km.
Netýká se to ale jen aut s konvenčním pohonem, nýbrž i všech hybridů a elektromobilů. Hlavní sledovaný parametr je reálná spotřeba paliva nebo elektrické energie. V případě plug-in hybridů by se mělo sledovat i to, zda a jak moc majitel vůz nabíjí.
Plug-in hybridy jsou totiž za současného statu quo ideální technologií, jak dát vlkovi nažrat tak, aby koza zůstala celá. Při laboratorním měření spotřeby se počítá s nabitou baterií, takže katalogové hodnotě se v reálném světě jde přiblížit – nebo ji i překonat – tím spíš, čím častěji majitel nabíjí baterie.
Majitelé elektroaut a některých hybridů mohou ode dneška žádat o speciální značky
Jenže nic takového nemusí dělat, může do auta tankovat jen benzín, k nabíječce nikdy nejezdit a v Česku požívat výhody plynoucí z „elektromobilní” registrační značky. A rozdíl mezi reálnou a katalogovou spotřebou ve stovkách procent je na světě.
Mají velké motory další problém? Paradoxně ne – většinou platí, že čím větší je motor, tím menší je rozdíl mezi jeho katalogovou a skutečnou spotřebou.
Víme, že od roku 2021 mají být rozdíly zveřejňovány. K čemu Evropské unii tahle data reálně budou, zatím není jasné a hned tak se to nejspíš nedozvíme. Do roku 2026 má projekt běžet v testovací fázi a do roku 2030 pak musí Unie na základě zjištěných dat přijít s nějakými předpisy a postihy. A to může být klidně nějaká „uhlíková daň”, uvalená na provozovatele vozidla a vypočítaná podle reálné spotřeby paliva.
