Elektromobily mohou poškozovat životní prostředí víc než auta se spalovacími motory

Je k nevíře, že první elektromobil, tedy vozidlo na elektrický pohon, představil nizozemský vědec experimentující s elektromagnetismem Sibrandus Stratingh již v roce 1835.

Připomeňme, že elektrický proud známe od roku 1800, kdy byl objeven první použitelný zdroj stálého elektrického proudu – Voltův článek. Na průkopnický automobil poháněný spalovacím motorem si svět přitom musel počkat ještě celé půlstoletí. Málokdo ví, že to byl opět elektromobil, belgické torpédovité vozidlo La Jamais Contente, který na samém konci 19. století, tedy v době, kdy Laurin a Klement začali v Mladé Boleslavi s výrobou motocyklů, pokořil bájnou hranici – dosáhl rychlosti 100 km/h.

Tvrzení, že na začátku 20. století brázdilo silnice v USA více elektromobilů než aut se spalovacím motorem, jako by vystoupilo z knížky snílka Julese Verna. Přesto je pravdivé. A důvod? Automobily se spalovacím motorem vyžadovaly náročnou údržbu, a nejen u filmových grotesek si pamatujeme, že se musely nastartovat klikou, což předpokládalo určitou fyzickou zdatnost. Situaci zvrátil až objev elektrického startéru a řada nápadů opraváře parních strojů Henryho Forda, jenž zpřístupnil automobil širokým vrstvám americké společnosti.

Elektromobil se zdá být učiněnou výhrou nejen proto, že není poháněn ani benzínem, ani naftou, a tudíž nespotřebovává fosilní paliva. A ještě jeden argument zazněl v této souvislosti. V době, kdy západoevropské dálnice zely nuceně prázdnotou a Američané poprvé stáli v dlouhých frontách před čerpacími stanicemi a byli za to ještě rádi, se výrazně probouzel zájem světové veřejnosti o otázky související se životním prostředím.

Není žádným tajemstvím, že spalovací motory vytvářejí řadu chemických látek, znečišťujících prostředí a v řadě případů zhoršujících lidské zdraví. Za všechny jmenujme alespoň oxidy dusíku, polétavý prach (PM) nebo těkavé organické látky, které se snadno vypařují a podílejí se mj. na vzniku fotochemického smogu (VOC). Naproti tomu elektromobily pochopitelně žádné výfukové plyny neprodukují, a navíc bývají velmi tiché.

Zmiňme se ale současně i o nevýhodách vozidel na elektrický pohon. Vysokou pořizovací cenu mají na svědomí zejména akumulátory. Elektromobily se rovněž vyznačují menší dojezdovou vzdáleností a k nabití vyžadují určitý čas.

Tradičně se jako přednost elektromobilů uvádí také, že ani při použití „špinavějších“ zdrojů energie, jako je hnědé uhlí, elektromobily životní prostředí nepoškozují. Ověřit uvedené tvrzení se pokusil badatelský tým vedený Stephenem Hollandem působícím na Univerzitě Severní Karolíny v americkém městě Greensboro.

V prvním kroku vědci spočítali emise látek ve výfukových plynech aut se spalovacími motory a vznikající při výrobě elektrické energie pohánějící elektromobily, a to pro každý okres Spojených států. Zajímaly je oxidy dusíku, oxid siřičitý, polétavý prach a těkavé organické látky a také oxid uhličitý, částí vědců dávaný do souvislosti s probíhajícími a očekávanými změnami podnebí.

U dieselových motorů brali v úvahu jejich energetickou účinnost ve městech i na dálnici, zákonitosti rozptylování zplodin, kupř. za průměrného větru, a poškozování lidského zdraví, infrastruktury či úrody znečišťujícími látkami.

S vyhodnocením dopadu elektromobilů na životní prostředí si vědci museli vyhrát mnohem déle. Nejprve určili spotřebu elektromobilu v kilowatthodinách na jednu míli. K dispozici měli i aktuální údaje o tom, jaké množství výše uvedených látek vzniká za hodinu v každé z 1486 elektráren rozesetých po celých USA. Výzkumníci porovnali vliv obou typů vozidel na životní prostředí za předpokladu, že najedou 150 000 mil. Nakonec vyjádřil Holland se spolupracovníky újmu na životním prostředí finančně. Výsledky zajímavé studie otiskl časopis American Economic Review.

Získané výsledky potvrdily uváděné předpoklady jen částečně. Elektromobily si vedly nejlépe v kalifornských velkoměstech, jako je Los Angeles, kde spalovací motory vytvářejí nechvalně proslulý letní smog a kde elektrická energie naopak pochází z poměrně čistých zdrojů z Nevady.

V severozápadních státech, kupř. v Jižní Dakotě, znečišťují spalovací motory prostředí minimálně, protože v nich žije poměrně málo lidí. Naopak elektrickou energii v hustě zalidněných částech USA, získávanou např. z uhelných elektráren v Illinois, musíme chtě nechtě označit za „špinavou“.

„V některých městech, jako je Atlanta, Chicago či Washington, poškozují elektromobily životní prostředí více než auta jezdící na naftu či benzín,“ potvrzuje Holland. „Z pohledu péče o lidské zdraví a ochrany životního prostředí by v nich lidé, kteří kupují elektromobily, neměli dostávat od státní správy žádnou dotaci, ale naopak za nákup zaplatit daň na ochranu životního prostředí. Stejně tak v Jižní Dakotě by majitelé aut se spalovacími motory měli platit menší poplatky než ti, kteří jezdí v elektromobilech poháněných špinavou elektrickou energií.“