Elektromobilů je čím dál víc, nejsou ale bez úskalí

Podle některých odborníků jsou to právě elektromobily, které jsou budoucností automobilového průmyslu. Oproti konvenčním autům mají řadu výhod, např. potenciálně levnější provoz, pokud člověk „tankuje” doma na dvorku nebo v práci.

Nespornou výhodou jsou také nižší lokální emise, ovšem jejich celková ekologická stopa závisí na tom, z jakého energetického mixu je získávána a také jak velkou mají baterii. Čím větší, tím ekologicky náročnější je elektromobil na výrobu a jeho emise CO2 v rámci celého životního cyklu mohou snadno být vyšší než u srovnatelného benzínového auta.

Tím hlavním, co automobilky k produkci elektromobilů nutí, jsou však zpřísňující se požadavky EU na flotilové emise CO2, které už nelze splnit výrobou konvenčních aut.

Počet elektromobilů v tuzemsku se zvolna zvyšuje, proti dalším evropským státům však Česká republika výrazně zaostává. Zájem českých motoristů brzdí hlavně aktuálně největší nevýhoda elektromobilů z pohledu spotřebitele - vysoká pořizovací cena, i dvojnásobná oproti konvenční variantě.

V jejich neprospěch hovoří také obava o hustotu servisní sítě - na servis elektromobilu je třeba speciální výbava i školení personálu, není jako každé jiné auto - a ve srovnání s ostatními auty i relativně krátká životnost baterie. Podle toho, kde a jak jezdíte, může být problém i dojezd na jedno nabití a hustota dobíjecí sítě.

Tyto dvě věci se ovšem postupně zlepšují. V současnosti je v ČR k dispozici zhruba 600 veřejných dobíjecích stanic; lídrem trhu je ČEZ, který má v provozu 227 veřejných dobíjecích stanic, z toho 170 rychlodobíjecích, které nabízejí až 50 kW nabíjecího výkonu stejnosměrným proudem.

Ministerstvo dopravy chce do roku 2023 podpořit z Operačního programu Doprava vybudování minimálně 800 dalších dobíjecích stanic po celé ČR. Použije na to 60 milionů korun z peněz daňových poplatníků celé Evropské unie. Tyto stanice mají nabízet nejen 50kW rychlonabíjení, ale také možnost nabíjení střídavým proudem o výkonu až 22 kW.

To ale palubní nabíjecí jednotky většiny elektromobilů nezvládnou, maximum pro střídavý proud bývá okolo 7 kW, neboť pro dobíjení doma přes noc 7 kW ve většině případů stačí a při potřebě rychlejšího nabití je vhodnější využít 50kW rychlonabíječku.

Za první elektromobil vyráběný na českém území je možné považovat Škodu Eltra, která vznikla v roce 1991 přestavbou Škody Favorit a jejíž produkci obstarával závod plzeňské společnosti Škoda Engineering v Ejpovicích. Většina z těchto vozů, kterých bylo vyrobeno přes 200 kusů, směřovala na exportní trhy, zejména do západní Evropy. Několik jich však používala také Česká pošta.

V letech 1995 až 1996 vyráběla Škoda v Ejpovicích lehký dvoumístný užitkový elektromobil Beta, kterého vzniklo zhruba 100 kusů. Později byla postavena verze se spalovacím motorem a sériovou výrobu převzal společný podnik Škoda Tatra v Příboře.

Nejlevnějším elektromobilem je nyní v ČR první elektrický vůz Škody, model Citigoe iV, který se původně nabízel pouze se spalovacím motorem. Auto vyráběné v Bratislavě uvedla mladoboleslavská automobilka na trh v září loňského roku. V současnosti cena vozu, jehož dojezd na jedno nabití baterie je až 252 kilometrů, začíná na částce od 499 900 Kč.

Prvním čistě elektrickým modelem značky Škoda se stane nové SUV Enyaq iV, které zároveň využije jako první sériový model automobilky modulární platformu pro elektromobily koncernu Volkswagen, nazvanou MEB.

Mladoboleslavská automobilka jej označuje za svůj letošní nejdůležitější model, má jít o její vlajkovou loď. Vybrat si ho bude možné s pohonem zadních nebo všech kol a škodovka slibuje dojezd na jedno nabití až 500 kilometrů.

V polovině března zahájila automobilka Hyundai v závodě v Nošovicích na Frýdecko-Místecku sériovou výrobu vozu Kona Electric, prvního automobilu na elektrický pohon vyráběného v České republice. Vychází z verze se spalovacím motorem, která byla představena v červnu 2017, a nabízí se ve dvou verzích, jejichž dojezd činí až 289, resp. až 484 kilometrů. Ceny začínají na 849 900 korunách.

Počet elektromobilů ve světě v uplynulých deseti letech rychle rostl. Zatímco v roce 2013 bylo ve světě přes 400 000 elektromobilů, o dva roky později jejich počet přesáhl milion, v roce 2018 překonal hranici pěti milionů a v loňském roce celkový počet elektromobilů přesáhl sedm milionů.

Nejprodávanějším elektromobilem na světě je Tesla Model 3, kterého se za rok 2019 prodalo podle serveru insideevs.com 300 075 kusů, následoval čínský Baic EC (111 047 kusů) a Nissan Leaf (69 873 kusů).

Podle dat Svazu dovozců automobilů je v ČR zhruba 8,2 milionu vozidel všech kategorií. Elektromobilů je nyní registrováno přes 4000 kusů. Podíl elektroaut tak činí necelých pět setin procenta. V loňském roce bylo u nás registrováno 756 vozů s čistě elektrickým pohonem, což představuje meziroční nárůst o 7,5 procenta.

Za sedm měsíců letošního roku se prodej elektromobilů meziročně více než ztrojnásobil na 1374 vozů. Nejprodávanější značkou elektromobilů je Škoda, která od začátku roku prodala 606 elektrických Citigoe iV. Druhá je americká Tesla, která prodala 264 elektromobilů, a třetí Hyundai s 224 prodanými vozy na elektřinu.

Podle studie zpracované pro provozovatele české přenosové soustavy a distribučních sítí by v Česku v roce 2030 mohlo jezdit až 523 tisíc elektromobilů. Opačný, pesimistický výhled počítá s minimálně 26 tisíci elektromobily na českých silnicích.

K rozvoji elektromobility v Evropě přispívá v některých zemích její podpora ze strany státu pomocí dotací. Například Německo v současnosti nabízí dotaci 9 tisíc eur (235 tisíc korun) na nákup elektromobilu, jehož pořizovací cena je do 40 tisíc eur (cca 1,05 milionu korun).

V Rakousku byl příspěvek na nákup elektromobilu zvýšen na 5 tisíc eur (130 500 korun). Slovensko v loňském roce schválilo dotaci pro úspěšné žadatele ve výši 8 tisíc eur (209 tisíc korun) a například v Norsku mají ekologické vozy dlouhodobě slevu na DPH a další daňové úlevy tak velké, že dokážou stlačit cenu nového elektromobilu na stejnou úroveň, jako stojí srovnatelné benzínové auto.

Stát nicméně na dotace elektromobilů někde potřebuje vzít peníze, což se nezřídka děje pomocí různých ekologických poplatků nebo daní uvalených na ojetiny či na všechna konvenční vozidla. Nástroj to může být efektivní, dotáhne-li se do patřičného extrému, jak ukazuje právě norský přístup. Ovšem ve výsledku dotuje pořízení nového a drahého auta lidem, kteří si nějaké nové auto mohou dovolit, a zhoršuje dostupnost modernějších, a tedy emisně čistších aut těm skupinám obyvatel, které na nové auto finančně nedosáhnou v žádném případě.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) již loni v březnu uvedl, že stát neuvažuje o podpoře na nákup elektromobilů pro fyzické osoby. Pokračuje ale ve vypsaných programech pro podniky, úřady a organizace.