Článek
Švédský Saab sice už zbankrotoval tolikrát a pod hladinu s sebou téměř či zcela stáhl postupně tolik svých vlastníků, že někteří hovoří o prokletí, ale jeho duch má očividně tuhý kořínek. Automobilka NEVS, která vznikla před více než deseti lety z popela po snaze nizozemského Spykeru švédskou značku vzkřísit, je nyní také ve stavu nefunkčnosti, který sama označuje jako „hibernaci“.
Navzdory tomu však spatřil světlo světa prototyp elektromobilu zvaný Emily GT, za nímž nestojí nikdo jiný, než vývojáři NEVS a někdejšího Saabu. A v poslední generaci modelu 9-5 lze spatřovat i designovou inspiraci.
Emily má nabízet dojezd až 1000 kilometrů na jedno nabití díky baterii o kapacitě 175 kWh. Pohání ji čtyři elektromotory umístěné v kolech, konkrétně mezi diskem a brzdou, o celkovém výkonu 490 koní. Zrychlení na stovku má být 6,2 sekundy.
Továrna Saabu opět zavírá. NEVS chce propustit téměř všechny zaměstnance
„Možnosti pro vektorování točivého momentu jsou fantastické. Všechen točivý moment se dá ovládat. Je to, jako kdybyste pro slalom přestoupili z rovných lyží na carvingové,“ cituje britský web Autocar, který zprávu přináší, šéfa vývoje a někdejšího inženýra Saabu Petera Dahla.
„Na druhou stranu, neodpružená hmotnost na každém kole je větší. To jsme vyřešili dobrým šasi se vzduchovým odpružením a aktivními tlumiči,“ dodává Dahl.
K mání měly být i menší baterie o kapacitách 140 a 105 kWh a produkční vůz měl také nabídnout bezdrátové nabíjení trakční baterie výkonem až 11 kW. A existovaly plány i na ostřejší verzi, která by nabídla 662 koní výkonu a ohromujících 2200 N.m točivého momentu.
„Měly být“ právě kvůli zmíněné hibernaci. Podle původních plánů mělo vzniknout 20 prototypů, nicméně kvůli faktickému bankrotu NEVS jich bylo vyrobeno jen šest. A část trollhättanské továrny už si pronajala značka Polestar, která ji chce použít jako zařízení na výzkum a vývoj vlastních elektromobilů.
Projekt Emily ale není zcela mrtvý, alespoň podle slov šéfky NEVS Niny Selanderové. Firma nyní hledá, komu by celý projekt prodala. Ten je navíc podle Dahla zhruba rok a půl – a spoustu peněz – od možného startu sériové výroby. „Všechno je připraveno, abychom to posunuli do sériové výroby. Prototypy jsou kompletně pojízdné, chybí jen airbagy a systém samočinného nouzového brzdění,“ říká Dahl.
Jestli se najde zájemce, je v tuto chvíli ve hvězdách. Pokud ano a pokud se vůz dostane do výroby, nečekejme, že to bude za onen rok a půl.
Za Saabem do muzea. V Trollhättanu si uvědomíte, o co svět aut přišel
