Drogy za volantem: neviditelný a zrádný zabiják na silnicích

Podle dat ministerstva dopravy bylo za rok 2023 vyšetřováno Policií ČR celkem 94 945 dopravních nehod, u 5203 se přitom vyskytovaly alkohol či drogy. Ty měly podíl také u 45 úmrtí z celkem 455 obětí dopravních nehod na území Česka za uplynulý rok.

Mezi lety 2010 až 2012 pak podle Portálu nehod PČR došlo k 70 818 nehodám s přítomností alkoholu či drog (ať už u řidiče, či chodce), přičemž u více než 26 procent těchto nehod byl přítomen i spolujezdec.

O problematice řízení pod vlivem alkoholu se přitom mluví dlouhodobě a díky různým kalkulačkám či alkohol testerům mají řidiči alespoň povědomí o tom, kdy mohou za volant znovu usednout.

Drogy jsou však ještě zrádnější, neboť jednotlivé látky mají odlišné projevy a dobu působení. Usednutí za volant tak není třeba odložit pouze v řádu hodin, ale spíše dnů či týdnů, jak upozorňuje i policie.

A jak se liší projevy alkoholu či drog při řízení? Řidiči pod vlivem alkoholu mají v závislosti na jeho množství v krvi většinou prodloužené reakční doby, mívají problém s udržením pozornosti, kličkují v jízdním pruhu a často dochází také k nárůstu agresivity a přeceňování řidičských schopností.

U drog se projevy liší v závislosti na druhu látky. Například u marihuany (účinná látka THC) a některých kanabinoidů dochází k prodloužení reakčního času, zhoršení koncentrace, zhoršenému vnímání, horší koordinaci pohybů a zhoršuje se také schopnost posouzení rizik.

Řidiči pod vlivem THC mohou mít také zhoršené periferní vidění a hůře rozpoznávat barvy - například na semaforu. Řídit se nedoporučuje ani po kanabinoidu HHC, který je od poloviny roku na seznamu zakázaných látek. Svými účinky se totiž podobá látce THC.

Užití stimulantů, jako je pervitin, speed či extáze, obvykle vede k rizikové jízdě bez zábran. Řidiči často překračují povolené rychlosti, nerespektují pravidla a přeceňují vlastní schopnosti. Mohou se projevovat velmi energicky, ovšem také nervózně, neklidně a podrážděně. Po odeznění akutní fáze naopak přichází tělesné vyčerpání, únava a s tím spojená pomalá jízda, časté změny rychlostí a obtíže při udržení směru i pozornosti.

Po užití kokainu se opět projevuje výrazně rizikový styl řízení spojený s vyšší agresivitou, neklidem a přeceňováním vlastních schopností. Řidiči mohou být také citlivější na oslnění a mít sklon k nepozornosti.

Opiáty, jako například heroin či morfium, mohou vést ke snížené bdělosti, zpomaleným reakcím a zhoršené koordinaci, zatímco halucinogeny jako LSD či houby mohou zhoršovat vnímání zvuků, tvarů a barev, navozují halucinace a ve výsledku tak vedou ke zmatenosti a zpomalení reakční doby.

Vliv na schopnosti za volantem však mohou mít i různé léky na předpis včetně některých léků na kašel, alergie či uvolnění. Před řízením či obsluhou strojů během užívání těchto léků často varuje přímo lékař, lékárník či informace na krabičce, neboť může dojít ke zhoršení úsudku a koordinace, zpomalení reakcí a ospalosti.

Velmi odlišná je pak i doba, po kterou jsou drogy v organismu detekovatelné. Doba se navíc citelně liší i v případě kontroly ze slin, moči či krve.

Například u marihuany může být THC detekovatelné i po dobu několika týdnů, a to zejména při častém užívání. U opiátů se může jednat až o pět dnů, u halucinogenů je doba kolem dvou dnů a u léků se liší v závislosti na druhu a dávkování.

Podobně jako u alkoholu za volantem také v případě drog se mohou řidiči dopustit přestupku i trestného činu, přičemž kvalifikace je odvozena od hodnoty návykové látky v odebraném krevním vzorku a liší se podle konkrétní omamné látky.

Pokud jsou řidiči naměřeny hodnoty v rámci přestupku, dostává 7 trestných bodů, ve správním řízení mu hrozí pokuta 2500 až 20 000 korun a zákaz řízení na 6 až 12 měsíců. Pokud by se jednalo o trestný čin, hrozí řidiči pokuta až 50 000 korun a zákaz řízení na dobu jednoho roku až deseti let.

Horší než pokuta je však riziko zavinění dopravní nehody. Nejčastější příčinou nehod pod vlivem alkoholu či drog je špatný způsob jízdy, který tvoří 56 procent. Řidiči se často nevěnují řízení vozidla, jedou po nesprávné straně vozovky nebo chybují při otáčení či couvání.

Druhou nejčastější příčinou nehod pod vlivem pak bývá vysoká rychlost, tedy nepřizpůsobení rychlosti technickému stavu vozovky nebo nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu.

Vyšší rychlost pak hraje výraznější roli u řidičů pod vlivem ve věku 18 až 38 let, což souvisí i s tzv. fenoménem discocrash. Jde o situaci, kdy mladí lidé jedou společně z akce pod vlivem alkoholu či drog. Často se pak jedná o nehody mezi desátou hodinou večerní a druhou hodinou ranní, ke kterým ve velkém dochází v letních měsících.

Následky nehod s přítomností drog přitom bývají tragické, neboť šest procent končí těžkým zraněním či úmrtím člena posádky. V kombinaci alkoholu a drog končí nehody těžkým zraněním či úmrtím v pěti procentech případů.