Dotace na elektromobily mají být i pro domácnosti. Od roku 2024, chce Jurečka

Podporu na pořízení elektromobilu mohou nyní získat firmy a instituce. Fyzické osoby na ni nemají nárok. V řadě jiných evropských zemí však taková podpora - často zároveň s extrémně vysokým zdaněním aut s konvenčním pohonem - funguje.

„Potřebujeme teď i podporu domácností. Tam by to mělo být v rámci sociálního klimatického fondu, kde bude jedna část vyčleněna na dopravu fyzických osob a domácností. Můžeme to nazývat šrotovné, můžeme to nazývat podpora aut na obnovitelné zdroje, ale s tím se v zásadě počítá,“ uvedl Jurečka.

Sociální fond pro klimatická opatření, který zřídila Evropská unie ke zmírnění dopadů ekologické přeměny ekonomiky při prosazování Zelené dohody s omezením skleníkových plynů, by měl začít poskytovat podporu v roce 2025. Jurečka zopakoval, že prosazuje dřívější termín. Důvodem je i nynější energetická krize. „Snažíme se apelovat na to, aby byl fond spuštěn během roku 2024,“ řekl vicepremiér.

Zelená dohoda má do poloviny století zajistit uhlíkovou neutralitu. Ekologická přeměna se dotkne energetiky, dopravy, společnosti či zaměstnanosti. Pocítí ji třeba uhelné regiony či automobilový průmysl.

Situaci s postupným odklonem od fosilních paliv zkomplikovala válka na Ukrajině a energetická krize. Klimatický fond má poskytovat podporu podle počtu obyvatel, podílu chudých, národního důchodu či vypouštěných emisí.

Česku mají připadnout 2,4 procenta peněz. Od roku 2025 do roku 2032 může čerpat téměř 1,74 miliardy eur (nyní asi 42,6 miliardy korun). Celkem je ve fondu 72,2 miliardy eur (1,77 bilionu korun). Podle evropských odborů by se suma měla posílit.

O nových návrzích Evropské komise k ochraně ovzduší jednali ve čtvrtek v Praze zástupci členských států a mezinárodních institucí. Na konferenci zástupci členských zemí i mezinárodních institucí debatovali i o novém plánu k ochraně ovzduší a vody, který Evropská komise představila před měsícem.

Mezi opatření patří zpřísnění limitů, rozšíření seznamu znečisťujících látek, změna přístupu k čistění vody či stanovení cílů energetické neutrality do roku 2040. Balíček vychází z takzvané Zelené dohody, projednají ho členské země a Evropský parlament.