Článek
Data o velkém poklesu dopravy vyplývají z analýzy vedoucího oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchyma Brzeziny, kterou zveřejnil na blogu brněnských meteorologů.
Brzezina uvedl, že pokles dopravy lze vzhledem ke karanténě očekávat, zajímala jej však data, která čerpal z více zdrojů. Například ze sčítače dopravy na dopravní stanici imisního monitoringu v Ústí nad Labem v zatížené Všebořické ulici.
Zařízení je schopné sčítat nejen celkový počet aut v obou směrech, ale dokáže je i rozdělit podle délky do čtyř kategorií - na osobní vozy, dodávky, malá nákladní auta a autobusy a na kamiony.
Vzduch nad Českem se pročistil
Vědec do analýzy zahrnul druhý až 19. týden roku 2019 a 2020, které vzájemně porovnal, přičemž karanténa byla v Česku kvůli šíření koronaviru vyhlášena na začátku 12. týdne.
Pokles nastal u všech typů vozidel. „To znamená osobních vozidel, dodávek, nákladních vozidel a autobusů i kamionové dopravy. Zároveň je vidět, že k poklesu všech typů vozidel v pracovní dny došlo právě v týdnu od vyhlášení nouzového stavu,” uvedl Brzezina.
Nejmenší pokles byl pozorován v případě osobních vozů, ty byly zhruba na 80 procentech průměru roku 2019, o víkendu na 60 procentech. Další typy vozů byly ve všední dny na přibližně 60 procentech roku 2019.
Provoz poklesl, imise nikoli. Zákazy starých dieselů nemají smysl, zní z Německa
Data také ukázala, že od začátku vyhlášení nouzového stavu byl následující zhruba čtyři týdny stav obdobný a od 5. týdne nouzového stavu, tedy přibližně od poloviny dubna, se doprava znovu začala zvyšovat.
Zaměřil se také na intenzitu dopravy během dne v době karantény. „Je vidět potlačení ranní špičky, ta sice částečně nastává, ale v pozdějších hodinách. Odpoledne není špička patrná téměř vůbec. V nočních hodinách je počet vozidel podobný ve všech obdobích,” uvedl Brzezina.
Vědec zkoumal to, zda doprava poklesla a lidé trávili více času v domácnostech, i z jiných veřejných zdrojů, například z anonymních dat o mobilitě uživatelů mobilních telefonů s operačním systémem Android či z údajů od mobilních operátorů a pohybu SIM karet. Z těchto dat lze podle Brzeziny říci, že se asi o 20 procent zvýšila doba, kterou lidé strávili v domácnostech a až o polovinu klesl podíl lidí na pracovištích. „Zároveň data naznačují, že se situace v České republice vrací k normálu výrazně rychleji než v okolních zemích, a to stejné platí i pro Prahu ve srovnání s jinými velkoměsty světa,” uzavřel Brzezina.
