Dojezd elektromobilů v tuhých mrazech klesá až o třetinu, zjistil norský výzkum

Že elektromobilům nesvědčí příliš chladné počasí, není novinkou. Klesá jim dojezd na jedno nabití i schopnost rychlonabíjení. Otázkou je, jak velký pokles můžou motoristé čekat. Další odpovědi na ni přináší agentura AFP a Norská automobilová federace.

V Norsku totiž elektromobily kvůli podpoře - a také extrémně vysokému zdanění konvenčních aut - na trhu dominují. Čtyři pětiny nových automobilů prodaných loni na tamním trhu byly elektromobily. Ve Finnmarku, nejsevernějším norském regionu v arktické oblasti, kde rtuť teploměru občas klesá až k -50 °C, loni tvořily elektromobily 54 % registrací nových vozidel.

Pro srovnání - podle údaje Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) měly elektromobily na celkovém počtu nově prodaných aut v EU loni podíl 12,1 procenta.

Jak se v takových mrazech jezdí na elektřinu? To, jak se sníží dojezd elektromobilů v chladném počasí, závisí hlavně na modelu, ale i na tom, jak nízká je teplota. „Platí však následující pravidla: mráz kolem minus deseti stupňů sníží provozní dojezd zhruba o třetinu ve srovnání s letním počasím a silný mráz (minus 20 stupňů nebo více) až o polovinu,“ uvedl finský konzultant Vesa Linja-aho.

„Zaparkováním vozu v teplé garáži lze tento jev poněkud zmírnit,“ dodal. K podobnému závěru došel i Philip Benassi, který od roku 2018 jezdí s Teslou Model S a ročně najede 20-25 tisíc kilometrů.

„Po těch letech mám docela dobrou představu o tom, kolik kilowattů potřebuje, a vím, že se to hodně liší podle toho, jestli auto bylo přes noc venku, nebo v garáži,“ řekl. Auto podle něj potřebuje více energie, když stojí venku v teplotách, které mohou klesat až do -15 °C. Trvá pak poměrně dlouho, než se auto vrátí k obvyklé spotřebě.

Parkování elektromobilu v teple - nebo alespoň mimo krutý mráz - je jednou z nejlepších cest, jak se přílišnému poklesu dojezdu vyhnout. Další je nechat auto přes noc připojené k nabíječce, i kdyby se baterie nenabíjela, a na displeji vozu či v připojené mobilní aplikaci nastavit, kdy budete ráno odjíždět.

Teplota baterie je totiž alfou a omegou dojezdu i rychlosti nabíjení a jízdou roste podstatně pomaleji, než jak se zahřívá spalovací motor konvenčního auta. Jenže možnost parkování v teple u zásuvky nemá zdaleka každý.

„Nyní má stále více nových elektrických aut systémy pro předehřev baterií, což je velmi chytré. Získáte tím větší dojezd a pokud je auto před nabíjením vyhřáté, bude se také rychleji nabíjet,“ řekla šéfka Norského svazu elektromobilů Christina Buová. Většina elektromobilů také baterii připraví na rychlonabíjení, pokud do jejich vestavěné navigace zadáte rychlonabíječku jako cíl trasy.

Přesto v souvislosti s nižším dojezdem je nutné mít kde nabíjet. „Velkou výzvou je ve skutečnosti mít dostatek nabíjecích stanic a informace o tom, zda jsou funkční, zda u nich stojí fronta apod.,“ říká Nils Soedal z Norské automobilové federace.

Ta každoročně provádí testy dojezdu a rychlosti nabíjení elektromobilů; ten nejčerstvější z nich proběhl zkraje února letošního roku. Netestuje navíc jen z údajů na displejích, auty skutečně jede napříč Norskem, dokud se nezastaví.

V letošním testu dosáhl nejlepšího výsledku čínský Maxus Euniq6, jehož dojezd poklesl z 354 km udávaných normou WLTP na skutečných 317 km, tedy o 10,4 procenta. Největší pokles naopak vykázala Toyota bZ4X, která místo 503 km udávaných normou WLTP dojela jen 323 km daleko, tedy o 35,8 % méně.

Federace testovala mimo jiné i Hyundai Ioniq 5, jehož dojezd poklesl o 24 %, u Tesly Model Y to bylo 26 %, u Mercedesu-Benz EQE 33,4 % a u Škody Enyaq RS iV Coupé 33,7 %. Během testu se auta podívala od mořské hladiny až do výšky přes 1000 m n. m. a rtuť teploměru se pohybovala od dvou nad nulou až po 22 stupňů mrazu.

Podobná čísla zjistil i loňský zimní test, v němž byl pokles dojezdu mezi 11 a 32 % oproti hodnotě udávané podle normy WLTP. I loni vyhrálo čínské auto, a sice BYD Tang, s Teslou Model Y v těsném závěsu.

Závěry jsou tedy jednoznačné - v zimě s elektromobilem lze jezdit, ale je nutné se připravit na významně snížený dojezd, zejména neparkujete-li svůj vůz přes noc v garáži připojený k nabíječce. Požadavek EU na rychlonabíječku každých 60 kilometrů hlavních silničních tahů tedy není ani zdaleka přemrštěný, máme-li za mnoho let jezdit elektromobily úplně všichni.