Článek
Stromořadí kolem silnic jsou romantická a můžou pomoci, když díky nim řidič třeba vidí, kam se stáčí vozovka za horizontem. Jenže stromy skýtají také zásadní nebezpečí - dá se do nich narazit.
Podle analýzy Portálu nehod se u nás ročně stane v průměru přibližně 3600 nehod, v nichž figuruje strom. V posledním „předcovidovém“ roce to bylo 3605, v roce 2020 počet klesl na 3292 a v roce 2021 opět stoupl na 3423. V letech 2010-2021 se celkem stalo přes 43 tisíc takových nehod.
Víte, jak správně jezdit na podzim? Otestujte se
Není to ovšem tak, že by v průměru téměř deset aut denně nabouralo do stromu. V tomto počtu jsou zahrnuty i nehody, v nichž strom nebyl primárním problémem, a těch je většina. To jsou např. nehody, kdy se srazila dvě vozidla a jedno z nich bylo odmrštěno do stromu.
U nehod, při nichž došlo z různých příčin k nárazu auta do stromu bez dalších účastníků nehody, Portál nehod uvádí jako kategorii „rizikové stromy“; neznamená to ale, že konkrétní strom je rizikový a je třeba ho pokácet, je to pouze jméno. Těch bylo za sledované období 9100, tedy 21 % z celkového počtu.
Dobrou zprávou je, že v dlouhodobém pohledu počet těchto nehod klesá - zatímco v roce 2012 se jich stalo 942, což je za sledované období nejvíce, v roce 2021 jich bylo 617. „Může za tím být kultivace prostoru kolem silnic a pravidelnější údržba. To by mohla být cesta, jak počty těchto nehod dál snižovat,“ uvádí Petr Jedlička z České kanceláře pojistitelů.
Srážka se zvěří stojí čím dál více, v listopadu hrozí divočáci
Vina u takové nehody je až na výjimky typu technické závady na vozidle na straně řidiče. Ve většině případů - 57 % - to je nepřiměřená rychlost. Jinými slovy, řidič např. neodhadne správně zatáčku a nezpomalí do ní dostatečně.
V závěsu je s 37,7 % souhrnně „způsob jízdy“, tedy nepozornost, nevěnování se řízení vozidla, nezvládnutí řízení, jízda v protisměru nebo třeba vjetí na nezpevněnou krajnici, která vůz stáhne mimo asfalt a do stromu. Nezanedbatelné podíly jsou i u vzniku nehody při nedání přednosti nebo při nesprávném předjíždění.
V důsledku nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky či dopravně-technickému stavu vozovky (v policejních statistikách tyto dvě příčiny figurují samostatně) nejčastěji vidíme v kategorii „rizikové stromy“ bourat mladé řidiče. U těch do 25 let je tento podíl 67,6 %, postupně se snižuje, až v kategorii 39-45letých řidičů je 50,3 % a nadále klesá.
Příčina daná způsobem jízdy naopak s věkem roste. Od 27,4 % u nejmladších řidičů se postupně zvyšuje a za více nehodami, než způsobuje nepřiměřená rychlost, je od kategorie 53letých řidičů. Tam má takovou příčinu 50,2 % nehod, zatímco nepřizpůsobení rychlosti figuruje „jen“ u 37,9 % nehod.
Nejrizikovějším obdobím roku co do nehod v kategorii „rizikové stromy“ je podzim a zima. Měsíce s nejvyšší frekvencí takových nehod jsou prosinec s 892 nehodami za sledované období, leden s 856 nehodami a listopad s 811 nehodami.
Ze dnů v týdnu se nejvíce takovýchto nehod děje v sobotu. Co do denní doby vidíme dvě špičky - šestou hodinu ranní a druhou odpolední. Velké množství nehod však data ukazují v celém odpoledni.
Pozoruhodné je, že u nehod se stromy je jasně vidět dominance silnic II. a III. tříd. A to speciálně v místech, kde je v kombinaci alej či les s prudkou zatáčkou.
Tři místa, kde se stávají nehody s účastí stromů obecně - nejde jen o kategorii rizikových stromů - nejvíce, jsou na silnici II/330 mezi Netřebicemi a Činěvsí s 18 nehodami a na silnici třetí třídy č. 4432 mezi Samotiškami a olomouckou čtvrtí Chválkovice, kde se za sledované období stalo také 18 nehod se stromy. Třetí je silnice III/49026 mezi Ludkovicemi a Březůvkami na Zlínsku, kde došlo ke 13 nehodám se stromy.
„Nehody se stromy mají fatálnější následky. Lehkým zraněním končí nehody se stromy v 39,6 % případů (pro srovnání, u všech nehod v ČR je to 18,8 %), těžkým zraněním v 7,2 % (všechny nehody 2,7 %) a smrtí ve 3,2 % (všechny nehody 0,7 %),“ uvádí Jedlička.
„Průměrná výše škody při střetu se stromem dosahuje 103 tisíc korun, což o 70 % převyšuje průměrnou výši škody u ostatních typů dopravních nehod, kde se jedná ‚pouze‘ o 60,5 tisíce korun,“ dodává.
Jaká je prevence? Na papíře jednoduchá, v realitě někdy složitější - obezřetná jízda přiměřenou rychlostí, tedy radši do zatáčky zpomalit více než spoléhat na to, že vás v ní nic nepřekvapí. Zejména na podzim, kdy člověka může v zatáčce překvapit spadané listí, které - tím spíš, když je mokré - nesmírně klouže. Brzy se k němu přidá i námraza, která se zejména v údolích, kterými tečou i potoky, může držet déle.