Cybertruck dorazil do Prahy, unikátní tesla naživo nepřestává udivovat

Premiéra elektrického pick-upu Tesla Cybertruck se sice uskutečnila již v roce 2019, kdy vůz s velmi nevšedním designem i konstrukcí doslova šokoval veřejnost, na zahájení dodávek si však první zákazníci museli počkat až do konce roku 2023.

V současnosti pracuje automobilka na navýšení výroby, která probíhá v texaské gigafactory, a soustředí se na uspokojení poptávky na severoamerickém trhu. Pro fanoušky na starém kontinentu zatím uspořádala Cyber Odyssey, kdy vyslala několik vozů z první série, označované Founders Series, na 100 zastávek napříč Evropou.

Jednou z destinací je také Praha, přičemž od 6. do 8. června je vůz k vidění v pražském Tesla centru v Průhonicích, které má během pracovních dnů otvírací hodiny od 10:00 do 18:00. My jsme se za nevšedním pick-upem vypravili s drobným předstihem.

Při prvním setkání vůz nešokuje jen designem, který se skutečně nedá srovnat s jiným produkčním vozem, ale také rozměry. A to překvapivě v pozitivním smyslu. Ačkoliv měří na délku 5683 mm, na šířku 2201 mm a na výšku 1791 mm, pocitově nepůsobí okázale giganticky. Na poměry full-size pick-upu vypadá skoro až kompaktně, tedy dokud ho nezačnete obcházet.

Připomeňme, že na autě nenajdete prakticky jedinou zaoblenou křivku, což je způsobeno specifickým materiálem karoserie. Celý exoskelet je totiž vyroben z velmi tvrdé nerezové oceli, která je sice mimořádně odolná (zastavit by měla i pistolové náboje ráže 9 mm), jenže její tvarování a lakování je velmi náročné.

Proto automobilka vsadila na jednoduché ostré linie a nenabízí z výroby žádné lakování. Výsledkem je sice zajímavý kovový efekt a mimořádná odolnost proti běžnému poškození, na autě jsou ale velmi rychle vidět všechny otisky. Změna barvy se pak řeší pouze polepem. Velmi odolná jsou pak i skla vozu, která by měla zajistit skvělé odhlučnění a neprasknout ani při mimořádných situacích.

Ostré přitom nejsou jen linie, ale také některé hrany, což nepůsobí nejpříjemněji. Při bližším pohledu jsou pak patrné i nesouměrné spáry v některých částech karoserie, jedná se ovšem o vůz z tzv. Founders Serie, tedy první série, u které si zákazníci stěžovali na větší nedokonalosti. Vystavený vůz ale kvalitou nepůsobil nijak děsivě.

Další zajímavostí je pak absence jakýchkoliv klik a tlačítek na povrchu vozu. Například do předního úložného prostoru, tzv. frunku, se lze dostat stisknutím tlačítka ukrytého ve spáře pod hranou víka. Úložný prostor je poměrně mělký, ovšem vysoký a široký. Bez problému by tak měl pojmout nákup nebo i nějaký ten kufr.

Za zmínku pak rozhodně stojí i obrovský stěrač, který u futuristického vozu působí až nemístně. Zajímavostí je ovšem i skutečnosti, že celý vůz nezdobí jediné logo společnosti Tesla. Dokonce i na volantu je pouze symbol Cybertrucku. To už ale předbíháme.

Vystavený vůz bohužel postrádal specifické kryty kol, které se nedlouho po premiéře staly terčem kritiky, i standardní ráfky se šesti šrouby ale zaujmou svou mohutností. Absenci klik pak automobilka vyřešila integrací tlačítek do B a C sloupku, po jejichž stisku dveře odskočí a je možné je pohodlně uchopit za kraj. I zde ale cítíte poměrně ostré hrany.

Samostatnou kapitolou je korba, ostatně pořád se jedná o pick-up. Ta slibuje užitečné zatížení až 1134 kilogramů, současně se ale dá proměnit na uzavřený zavazadelník o objemu 1897 litrů. Je totiž vybavena integrovanou roletkou, která se elektricky ovládá na levém boku korby. Zde najdeme také tlačítko pro pomalé (tlumené) otevření víka.

Na korbě pokryté odolným materiálem, které by měl snést i drsné zacházení, najdeme integrované osvětlení po obou stranách a menší dvojité dno, například na uložení kabelů. Po její levé straně jsou pak zásuvky, přičemž dvě nabízí možnost připojení menších spotřebičů, zatímco třetí s výkonem 11 kW umožňuje v případě nouze nabíjet dům, případně jiný elektromobil. Cybertruck je tak vlastně pojízdnou powerbankou.

Nabíjecí port je ukryt v levém zadním lemu podběhu kola a k jeho otevření stačí lehké zmáčknutí, v předních plastových lemech pak vidíme kamery směřující dozadu. Celkově je kolem auta poměrně dost kamer, naopak klasické parkovací senzory byste hledali marně.

Nastupování do kabiny je poměrně snadné, ostatně vůz má vzduchový podvozek, přičemž na fotkách byl v nejnižším nastavení. Při jízdě v terénu ale nabídne zdvih 305 mm a světlou výšku až 406 mm.

Po usednutí za volant překvapí obrovské plochy v kombinaci s tradičně minimalistickým ovládáním. Obří je přední sklo i palubní deska pod ním, která může sloužit jako odkládací polička. Naopak volant je k velikosti auta malý, automobilka ale použila na řízení steer-by-wire (volant a přední kola nemají mechanické propojení) a řízení zadní nápravy, což by mělo manipulaci s vozem dost usnadnit.

Podobně jako u nových vozidel značky bychom zde marně hledali jakákoliv tlačítka nebo klasické páčky za volantem, ovládání směrovek je řešeno šipkami na samotném volantu, k dalšímu nastavení pak slouží obrazovka infotainmentu s úhlopříčkou 18,5 palce.

Infotainment nabízí tradičně moderní grafiku, přehledné menu a svižný chod. Jeho prostřednictvím lze volit jízdu vpřed/vzad, nastavit výdechy ventilace i otevřít malý šuplík před spolujezdcem. Další úložný prostor je pak ve středové konzole.

V přední části kabiny pak zaujmou i pohodlně tvarovaná sedadla nebo bohaté prosklení, včetně střechy. Zajímavým detailem je i poměrně malé zpětné zrcátko, přes které při zatažené roletě nic nevidíte. Místo toho je obraz ze zadní kamery přenášen na infotainment, kde se při aktivaci směrovek zobrazí i pohled boční kamery, vykrývající slepý úhel.

Nastupování do zadní části kabiny výrazně zpříjemňuje otevírání dveří téměř do pravého úhlu. Sedáky nabízejí dostatek prostoru, jak je ostatně u amerických pick-upů zvykem, kromě toho je lze vyklopit směrem vzhůru, čímž (díky rovné podlaze) vzniká dalších 1530 litrů úložného prostoru.

Ve středovém tunelu mezi předními sedadly je umístěna další obrazovka, tentokrát s úhlopříčkou 9,4 palce, určená pro zadní cestující. I tato obrazovka potěší vysokou kvalitou zobrazení a svižnými reakcemi.

Vůz je zatím prezentován pouze staticky, na možnost vyzkoušet si natáčení zadní nápravy, komfort vzduchového podvozku a brutální akceleraci, kdy zrychlení z 0 na 100 km/h slibuje už za 2,7 sekundy, si budeme muset ještě počkat. V současnosti ale nevíme, jak dlouho to ještě potrvá.

Automobilka se totiž plně soustředí pouze na uspokojení poptávky v USA a ohledně možné expanze do Evropy zatím nezveřejnila žádné novinky. Už delší dobu je však jasné, že vůz bude mít co dělat, aby při svých tvarech, rozměrech a použitých materiálech splnil homologační požadavky. Kdo by ale toužil po stroji podobných tvarů, může si koupit alespoň dětskou elektrickou čtyřkolku Cyberquad, která byla na prodejně také vystavena a do Evropy se běžně dováží.