Corolla je kvalita

Tentokrát tato řada k zájemcům promlouvá v podobě tří- a pětidveřového hatchbacku, velkoprostorového modelu Verso, čtyřdveřového sedanu a pětidveřového kombi.

Posledně jmenovaná modifikace, která na český trh vjela na podzim, se také stala naším dalším testovaným vozidlem. Je postaveno na stejné podvozkové platformě s rozvorem 2600 mm jako jeho ostatní sourozenci. K dispozici má tři druhy motorů: benzínové čtyřválce 1,4 l (71 kW) a 1,6 l (81 kW) a také turbodiesel 2,0 (66 kW). Motor z objemového středu byl pod kapotou v naší toyotě.

Volba kombi je u většiny uživatelů vyvolána potřebou častěji převážet větší věci. K tomu byla tato corolla uzpůsobena proti nejkratší verzi, hatchbacku, protažením o zhruba 200 mm na celkových 4385 mm. Pozná se to na první pohled na delším zadním převisu.

Přesto základní objem zavazadlového prostoru 402 litry není z největších. V této třídě ho třeba překonává VW Golf Variant (460 l), Opel Astra Caravan (480 l), Peugeot 307 (503 l) a Ford Focus Tourneo (520 l). Přeborníkem je Škoda Octavia Combi s objemem 548 l, který lze sklopením zadních sedadel zvětšit až na 1512 l. Corolla Kombi dosáhne po této úpravě na 1480 l.

Zavazadlový prostor corolly je dobře přístupný. Usnadňují to zadní dveře výklopné pod velkým úhlem. Pod nimi se může pohybovat i vysoká postava. Navíc manipulaci se zavazadly jí značně ulehčuje to, že zadní nárazník je vykrojen tak, že je ho vrchní hrana plynule navazuje na čalouněnou podlahu. Součástí překrytí zavazadlového prostoru je nejen plastová roletka, která vlastně určuje i základní objem kufru. V případě corolly je totiž její součástí hned za zadními sedadly plato s hlubším prolisem, kam se dají uložit některé předměty, aniž by cestovaly - jako na roletce - podle toho, kam právě zatáčíme. V případě potřeby se toto plato dá snadno vyjmout.

Mluvím-li o prostornosti, pak mi neuniklo, že v tomto ohledu věnovali v Toyotě maximální pozornost interiéru. Zdá se, že toto kritérium předřadili právě před velikost zavazadlového prostoru. Ve srovnání s předchozím modelem to vyplývá z vnitřní délky, šířky i výšky a hodně k tomu přispívá prodloužený rozvor. S pomocí větší výšky, jež narostla o 65 mm, ale také délky (navíc 100 mm) se hodně čarovalo především v okolí pasažérů. Ti se díky tomu necítí stísněně.

Prostor pro hlavy a nohy je v této třídě výjimečný. Vzdálenost mezi zadními a předními sedadly se prodloužila o 70 mm, což vzadu vnímají cestující nezanedbatelným přírůstkem prostoru především pro nohy. Přidaná výška dovolila zároveň zvednout přední a zadní sedadla o 70 mm, což přispívá k přirozenější pozici pro řízení, pro nastupování a vystupování.

Ve stylistickém zpracování karosérií si kladli tvůrci těchto toyot za cíl více se odpoutat od původního tvarosloví. U kombi však této odvahy není znát tolik, neboť - podle mého soudu - vyhlíží přece jen dost konzervativně. Nejvýraznější partií je příď s velkou mřížkou chladiče a obřími světlomety s čirou optikou. Konzervativní vzhled však u mnoha zájemců o takový typ auta zřejmě příliš velkou roli hrát nebude. Už s ohledem na to, k jakému účelu je toto auto především předurčeno. Navíc dalším silnějším argumentem při rozhodování bude nepochybně také spolehlivost, kterou jsou corolly přímo pověstné. V žebříčcích spolehlivosti, včetně těch, které vydává renomovaný německý autoklub ADAC totiž defilují na předních místech. O bezpečnosti leccos napovídá též robustnost auta.

V interiéru, který se nese ve střízlivém duchu, aby co nejvíce uspokojil ergonomické nároky na provoz a nerozptyloval pozornost řidiče, je další ukazatel oblíbenosti toyot: kvalita. Spočívá nejen ve výběru materiálů, které mimo jiné potvrzují, že i plasty mohou příjemně ovlivňovat pobyt v autě, ale též ve zpracování.

Svěřený vůz byl v nejvyšší možné výbavě s označením Linea Sol, která následuje po nejnižší Linea Base, a Linea Terra. Vzhledem k tomu byly součástí vozidla například protiblokovací systém brzd (ABS) s děličem brzdné síly (EBD), dva čelní airbagy, posilovač řízení, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, samočinná klimatizace a elektrické ovládání oken a vnějších zrcátek. Nicméně mě překvapilo, že volant je nastavitelný pouze výškově, a nelze objednat elektronický systém stability (ESP). V obou případech se jedná o prvky, které se už houfně stěhují z aut vyšších tříd do nižších kategorií.

Corolla měla nejvýkonnější z motorů, s nimiž jsou tyto kombíky dodávány, tedy 16ventilovou šestnáctistovku o výkonu 81 kW s přídomkem VVT-i. Za touto zkratkou se skrývá Variable Valve Timing-intelligent, což jinak představuje sofistikovaný systém proměnného časování ventilů. Jeho výhodu lze shrnout pod následující: díky tomu motor může nabízet skvělý výkon a mimořádný točivý moment při velmi přijatelné spotřebě benzínu.

Výsledkem jsou mj. nadprůměrné dynamické vlastnosti spočívající ve zrychlení z klidu na stovku za 10,2 s a maximální rychlosti 190 km/h. Proti průměrné spotřebě 7,2 l, udávané výrobcem, jsem svou zkušenost vyhodnotil na úrovni 7,5 l benzínu na 100 km. Přitom zhruba polovina najetých kilometrů padla na městský provoz.

Síla motoru se přenášela na přední kola pomocí přesné a snadno ovladatelné ručně řazené pětistupňové převodovky. Ocenil jsem - zvlášť při parkovacích manévrech ve městě - velmi citlivý elektrický posilovač řízení. Jízdní vlastnosti tohoto automobilu jsou velice dobré, vůz se chová sebevědomě i na nerovných vozovkách, při ostřejším projíždění zatáček atd.

Toyotu Corollu Kombi 1,6 VVT-i Linea Sol za 604 900 Kč dělí od základní verze kombíků (1,4 VVT-i Linea Base za 449 900 Kč) celkem 155 000 Kč. Nabídka se tím rozevírá pro širokou škálu zájemců o tento kombík. V případě našeho testovacího provedení však poněkud nepříznivě působila skutečnost, že srovnatelné konkurenční kombíky jsou zhruba o 100 tisíc korun levnější.