Co stojí dálnice v Evropě

Nejčastěji si při vjezdu na dálnici vyzvednete platební doklad a zaplatíte až při výjezdu, ale jsou také dálnice, kde se platí už při vjezdu. Zdarma lze používat i části dálnic v bezprostřední blízkosti velkých měst. Může se platit v hotovosti nebo kartami Eurocard, Mastercard, Visa a Carte Bleue.

Poplatky jsou stanoveny podle kategorií vozidel (rozhoduje počet náprav, výška vozidla, počet sedadel apod.) a konkrétní dálnice, teprve potom hraje roli vzdálenost. Orientačně: řidič osobního automobilu musí počítat s průměrnou částkou kolem 6 eur za každých 100 km dálnice.

Uváděná skupina 1 zahrnuje vozidla s výškou do 2 m a celkovou hmotností do 3,5 t, případně i s přívěsem či karavanem. Skupina 2 zahrnuje vozidla s výškou od 2 do 3 m, s celkovou hmotností rovněž nepřesahující 3,5 t. Dále jsou uvedeny motocykly a tříkolky.

Uváděné poplatky se vztahují na vozidla skupiny A - motocykly a osobní automobily s výškou na přední nápravě menší než 1,3 m (měří se výška kapoty nebo karoserie v místě středu předních kol) a skupiny B - vozidla s výškou na přední nápravě přesahující 1,3 m, tříkolová motorová vozidla. Karavanisté musejí počítat s poplatkem zhruba o 30 procent vyšším, než je udáno ve skupině B. V průměru se dálniční poplatky u skupin A, B pohybují mezi 5 až 6 eury/100 km.

S výjimkou některých dálnic na Sicílii mohou motoristé platit poplatky kartou Viacard, která má neomezenou platnost a lze ji zakoupit nejen v Itálii v kancelářích ACI (italského autoklubu), na mýtnicích, v turistických kancelářích i v některých trafikách, ale i u nás doma v CK Autoturist (u nás prodávaná karta zahrnuje asi 600 km jízdy po dálnicích). Akceptovány jsou i karty Aura, Visa, Eurocard/Mastercard, American Express nebo Diners Card. Zcela aktuální poplatky lze získat na internetových stránkách Societ`a Autostrade SpA: http://www.autostrade.it

Ve Španělsku je přibližně 3000 km dálnic. Hlavní tahy vedou podél pobřeží Středozemního moře a přes severní část země, kde spojují Baskicko s východním pobřežím. Na hlavních dálničních tazích lze platit hotově ikreditní kartou.

Uváděné poplatky v eurech zahrnují vozidla skupiny 1 - motocykly, osobní automobily bez karavanu nebo s karavanem s jednou nápravou, bez zdvojených zadních kol, minibus se dvěma nápravami a čtyřmi koly. Poplatky za vozidla skupiny 2 (osobní automobil nebo minibus s karavanem se zdvojenými koly, nákladní automobil se dvěma nebo třemi nápravami) jsou o 50 až 100 procent vyšší. Průměrný dálniční poplatek za vozidlo ze skupiny 1 je 6,6 eura/100 km.

Poplatky na portugalských dálnicích lze zaplatit buď hotově, anebo kartou, kterou vydává dálniční společnost Brisa. Poplatky uváděné v eurech se rovněž odlišují podle skupin vozidel: skupina 1 - motocykly a vozidla s výškou nad přední nápravou do 1,1 m (i s přívěsem); skupina 2 - vozidla s nejvýše dvěma nápravami a s výškou nad přední nápravou přesahující 1,1 m (i s přívěsem). Průměrný poplatek za vozidlo z 1. skupiny je něco přes 5 eur/100 km.

V Chorvatsku český turista nejspíš vjede na dálnici Krapina-Záhřeb-Karlovac, nejvyužívanější při cestách k Jadranu. Za vozidlo skupiny 1 (motocykly a osobní auta, výška nad přední nápravou do 1,3 m) se platí 25 chorvatských kun (HRK), za vozidlo skupiny 2 (tři a více náprav, do 1,3 m nad první nápravou) nebo s karavanem 40 HRK. Cesta ze Záhřebu k jugoslávské hranici stojí 50 HRK (2. skup. - 75 HRK).

Jugoslávie rovněž nabízí rychlé svezení a turisté je díky obnovení bezvízového režimu loni v létě opět víc využívají. Za průjezd osobním automobilem (bez přívěsu) po dálnici od maďarsko-srbské hranice přes Feketič a Bělehrad na Niš a Pečenjevce v blízkosti bulharských a makedonských hranic se platí celkem 26 eur (s přívěsem 40 eur). Cesta od chorvatsko-srbské hranice do Bělehradu stojí 6 eur (9 eur) a za použití úseku Bělehrad-Novi Sad se platí 5 eur (8 eur).

Víza vyžaduje i Makedonie. Při cestě do Řecka osobním autem přes tuto zemi lze použít dálnici Kumanovo-Mladinovci-Skopje-Petrovac za 220 MKD (s přívěsem 340 MKD) a Petrovac-T. Veles-Gradsko za 250 MKD (380 MKD).

Maďarské dálnice M 1 a M 3 lze používat pouze po zakoupení dálniční známky s magnetickou kartou. Nově je zpoplatněna dálniční známkou také dálnice M 7. V prodeji jsou známky desetidenní, měsíční a roční. Desetidenní známka platí deset dnů od data platnosti, měsíční platí po celou dobu celého kalendářního měsíce a až do konce pátého dne měsíce následujícího (pro úplnost roční známka platí vždy od 1. ledna příslušného roku až do 10. ledna roku následujícího).

Dálniční známka a magnetická karta jsou k dostání u čerpacích stanic před vstupem na dálnice M 1 a M 3, u poboček Maďarského autoklubu a také u větších filiálek maďarské pošty. Známka bez magnetické karty je neplatná. Na známce stejně jako na magnetické kartě musí být uvedena poznávací značka motorového vozidla, jinak jsou rovněž neplatné. Řidiči přistižení na dálnici bez platné známky riskují vysokou pokutu.

Ceny známek s magnetickou kartou pro vozidla skupiny 1 (motocykly, osobní automobily, motorová vozidla se dvěma nápravami a výškou do 2,1 m - vždy včetně přívěsu s jednou nápravou) jsou následující: týdenní známka 1900 forintů, měsíční 3200 forintů, roční 29 000 forintů.

Zpoplatněn je rovněž 56 km dlouhý úsek na dálnici M 5 z Budapešti (od 17. km) do Keczkemétu - za vozidlo skupiny 1 se platí 2200 forintů. Za použití následujícího úseku z Keczkemétu do Kiskunfélegyházy se platí 900 forintů.

V Norsku je 75 km dálnic značených jako A (4 pruhy). Tyto dálnice jsou situovány okolo Bergenu a Osla. Navíc jsou v Norsku dálnice značené jako B (2 pruhy). Kromě dálnic se vybírají poplatky za řadu silnic s tunely a mosty (celkem je v Norsku 17 300 tunelů), které zkracují cestu kolem fjordů. Platit lze jen hotově.

V Rakousku jsou zavedeny dálniční poplatky formou dálniční známky, a to desetidenní, dvouměsíční a roční. Dvouměsíční známka pro motocykl stojí 10,90 eura, pro osobní (obytný) automobil 21,80 eura (desetidenní známky 4,30 a 7,60 eura). Pro přívěsy za osobní vozidla se nevyžaduje žádná známka.

Navíc se platí za některé dálniční úseky v Alpách a za průjezdy některých tunelů a horských silnic. Kromě toho se platí mýtné i za celou řadu silnic nižších tříd. Většinou jde o krátké vyhlídkové silnice v délkách zhruba od pěti do deseti kilometrů. Vybočuje z nich Nockalmská silnice (z Kremsbrücke mezi Rennwegem a Gmündem do Innerkremsu), která měří 33,6 km a za jejíž použití platí řidiči motocyklů 6,50 eura a řidiči automobilů 7,90 eura.

Patří k zemím s relativně nízkými poplatky. Za použití více než 500 km dlouhé trasy ze Soluně do Atén zaplatí řidič osobního automobilu 5,70 eura, jízda po trase Atény-Korinth-Patras stojí 3,00 eura. V průměru se za 100 km jízdy po řecké dálnici zaplatí kolem 1,10 eura. Nutno ale říci, že dálnic evropských parametrů najdeme v Řecku jen asi 120 km, ostatní jsou spíš rychlostními silnicemi.

Slovenské dálniční známky lze zakoupit na hraničních přechodech, u vybraných pošt a čerpacích stanic. Jediný nezpoplatněný dálniční úsek je Lanžhot-Kúty. Slovenské dálniční známky jsou v prodeji na hraničních přechodech, u vybraných pošt a vybraných čerpacích stanic (též u poslední čerpací stanice na našem území před vjezdem na dálnici) za následující ceny: Roční známka pro vozidlo do 3,5 t stojí 600 Sk, patnáctidenní známka 100 Sk.

V zemi je celkem 115 km dálnic. Trasa Lublaň-Naklo (směr k tunelu Karavanky) stojí řidiče osobního automobilu 300 SIT, respektive 450 SIT, táhne-li karavan nebo jede s obytným vozidlem. Za tunel Karavanky se platí 1400 (2100 SIT). Rychlé svezení umožňují i úseky Lublaň-Postojna (470, resp. 700 SIT), na E 57 Vransko-Arja Ves (200, resp. 310 SIT), Maribor-Arja Ves (560, resp. 840 SIT) a ve směru na Graz úsek Maribor-Šentilj (160, resp. 250 SIT). Severozápadně od Razdrta směrem k italské hranici je zpoplatněn úsek Vipava-Nova Gorica (300, resp. 450 SIT).

Pro používání švýcarských národních silnic (dálnic a víceproudých silnic) musí mít každé vozidlo do 3,5 t, motocykl, karavan a přívěs zakoupenu dálniční známku, jejíž cena je 40 ChF. Tato známka je platná od prosince minulého roku, celý kalendářní rok a leden roku následujícího. Lze ji zakoupit na hraničních přechodech, poštách, čerpacích stanicích a u některých zahraničních autoklubů.

Dálniční známky nejen pro Švýcarsko, ale i Rakousko, SR a samozřejmě i ČR, lze rovněž koupit v centrále ÚAMK v Praze (Na Strži 9, PSČ 140 02) a v dalších střediscích v ČR. Informace na e-mail: info@uamk.cz.