Co s autem, které delší dobu stálo? Rozcvičku po karanténě potřebuje nejen řidič

Někteří z nás svůj sporťák či kabriolet na zimu uschovají do garáže a vyjedou znova až na jaře; tihle všichni jistě vědí, co je třeba s autem udělat po dlouhém odstavení, aby fungovalo, jak má. Koronavirus a s ním spojené dlouhodobé omezení volného pohybu ovšem mohlo znamenat, že vůz dlouho stál i těm, kteří jinak běžně jezdí celý rok.

Omezení pohybu skončilo už před několika dny, prozatím největší vlna rozvolnění opatření proti šíření viru ale proběhla v pondělí. Spousta míst, která by člověk mohl chtít navštívit, se konečně otevřela. Na co je tedy vhodné myslet, když vyrazíte po dlouhé době?

Už čtrnáctidenní stání může být na autě znát. Zejména na brzdových kotoučích, na nichž se i mnohem dříve může objevit povrchová koroze. Zbavíte se jí snadno - jízdou. Prvních pár metrů ale bude hlučnějších, než se rez obrousí.

Další věcí, kterou se vyplatí před startem zkontrolovat, je baterie. Moderní auta neustále odebírají určité množství proudu kvůli činnosti alarmu či centrálního zamykání. Platí, že čím starší je akumulátor, tím kratší stání přečká, a i kvůli němu lze doporučit projížďku jednou za čtrnáct dní.

„V případě dlouhodobého stání (…) je nutné kapacitu akumulátoru kontrolovat, aby nedošlo k hloubkovému vybití a tím k jeho poškození,“ dodává Tomáš Procházka z pražského autosalonu Auto Jarov.

Máte-li obzvláště špinavá okna, Robert Šťastný ze Škody Auto říká, že je vhodné je očistit jinak než stěrači - vodou a hadrem: „Jarní týdny nanesou na skla hodně prachu a pylu. Před vyjetím je potřeba očistit čelní a přední boční skla. Pokud bychom to dělali až během jízdy pomocí ostřikovačů, hrozí, že výsledek bude ještě horší – vytvoří se celkem hrubá pasta, kterou stěrače rozmažou a čelní sklo mohou nepěkně poškrábat.“

Samozřejmě, opotřebené mohou být i stěrače, ovšem to nikoliv kvůli dlouhému stání - nesvědčí jim ani zimní období. Stírají-li špatně, mohou samozřejmě mít jen špinavé gumičky; zkuste je prostě otřít kapesníčkem. Pokud se funkce nezlepší, je vhodné je vyměnit.

Řada motoristů odkládala i přezutí zimních pneumatik na letní. Pokud k nim patříte a nyní, v teplejších dnech, vyrážíte na zimním obutí, mějte na paměti, že už při nějakých 10 °C nad nulou se kvůli měkké směsi zimních gum výrazně zhoršují jejich vlastnosti ve srovnání s letními pneumatikami.

Vyhněte se proto ostré či rychlé jízdě a co nejdříve naplánujte přezutí. V každém případě, i máte-li už letní obutí, před jízdou zkontrolujte tlak v pneumatikách, je-li na správné úrovni. Špatně nahuštěná pneumatika může mít nižší přilnavost a může se rychleji opotřebovávat oproti správně nahuštěné.

Může se stát, že po dlouhé době bez volantu člověk „zapomene“ řídit? „Větší obezřetnost je rozhodně namístě. Některým lidem se může stát, že se při usednutí za volant po dlouhé době budou cítit méně komfortně, možná nejistě. V tom případě je dobré nevydávat se na složitější delší cestu, ale první kilometry odjet na kratší vzdálenost s menší frekvencí provozu, aby si řízení osahali. Řízení se však až tak nezapomíná. (…) Reflexy a naučené automatismy se s nečinností – jejich nepoužíváním – sice oslabují, ale jejich nastartování je poměrně rychlé,“ říká psycholožka Adéla Doležalová.

A konečně, nejen auta se pohybují na silnicích. S nástupem teplých dní do ulic vyrazili cyklisté, kteří nebývají osvětleni - zákon jim takovou povinnost trochu nepochopitelně neukládá - a leckdy se neštítí např. projíždět jednosměrkou v protisměru či vjet do křižovatky na červenou.

Kromě toho je nutno myslet také na děti, kterým zatím nezačala škola, a ony tak mohou být venku i dopoledne. „Určitě neuškodí dětem připomenout základní pravidla, která je potřeba v provozu dodržovat, například aby se rozhlédly, než přejdou silnici,“ navrhuje psycholožka a psychoterapeutka Markéta Hrkalová.