Co jste nevěděli o tachometru

Tím hlavním důvodem je úspora nákladů: automobilkám by se nevyplatilo nechat si od dodavatelů vyrábět několik verzí tachometru, vždy jiný pro každou motorizaci. To proto má třeba model Fabia ve všech svých generacích tachometr odstupňovaný do rychlosti 240 km/h, byť úplně nejrychlejší je Fabia RS druhé generace s maximální rychlostí 226 km/h. To je pořád o 14 km/h méně, běžné verze se nikdy nepodívají přes hodnotu 200 km/h.

U otáčkoměrů jsou vždy dvě verze, pokud je v nabídce i naftový motor, který má červené pole logicky mnohem dříve než zážehový motor. Mimochodem třeba Dacia v šetření pokračovala ještě výrazněji: všechny verze mají stejný otáčkoměr, kde zcela chybí červené pole.

Ale zpátky k tachometrům - druhý důvod je psychologický. Přeci jenom by se spousta lidí mohla cítit nesvá, když by jeho ručka „ležela” na maximální hodnotě, takhle máte obvykle 30-50 km/h rezervu. Nevypadá to pak, že auto jeden na (za) hraně (hranou) svých možností - jako když jste ve Wartburgu 353 jeli na plný plyn z kopce rychleji, než kolik zvládl tachometr (140 km/h). Ale někdo si v tu chvíli možná bude připadat jako závodník, každý preferuje něco jiného, své názory napište do diskuse.

Výjimkou jsou třeba naftová provedení současných BMW, kde ručka leží na hodnotě 260 km/h, ale kvůli omezovači na 250 km/h už by auto více jet nemělo. Rychloměry jak známo vždy proměřují, takže dle GPS v tu chvíli jedete cca 255 km/h i přes uvedené omezení. Modely M od BMW mimochodem zobrazují až dříve nepředstavitelných 330 km/h (a jedou nejvýše 305 km/h).

A konečně třetím důvodem je marketing: auta jako VW Golf R nebo Seat Leon Cupra nikdy nepojedou 300 km/h, přesto je jejich tachometr ocejchován právě do této hodnoty - zájemcům hot hatchů se to líbí. Je to stejné jako s výfuky: i když má auto vzadu čtyři, neznamená to, že jde o placatý supersport.