BMW M2 jsme protáhli závodním okruhem Hungaroring

Jaké parametry musí splňovat ideální sportovní auto, jehož pořizovací cena nebude přemrštěná? Když jsem nad touto otázkou u sklenky vína mnohokrát přemýšlel, vyšlo mi následující: musí mít pohon zadních kol a mechanický samosvorný diferenciál, musí se nabízet s manuální převodovkou, musí mít hmotnost do patnácti metráků a samozřejmě cenu, která člověka nezruinuje.

Nebo zruinuje, ale ne moc dramaticky. Kvůli vysoké pořizovací ceně mi z tohoto seznamu „auta na víkend” vypadl dosavadní favorit - Porsche Cayman GT4 - které kvůli enormní poptávce prakticky nelze koupit a navíc je kupujícími o celý milión přepláceno (základní cena činí 2,5 miliónu korun). Tak moc se stuttgartské automobilce povedlo.

Hlavním favoritem je tak alespoň pro mě nové BMW M2. A proto jsem na něj byl nesmírně zvědavý, notabene, když automobilka mezinárodní prezentaci udělala na slavném závodním okruhu, jenž hostí závody Formule 1 nebo GP2. To je vždy dobré znamení, protože kdyby si automobilka nevěřila ohledně jízdní kvality, žurnalistům by projížďku, při které auto (a leckdy i samotný řidič) jede na hraně svých možností, neumožnila.

Jenže občas se stane, že vám ani jízda na okruhu o autě mnoho neřekne. To pokud se jezdí málo, což byl bohužel i případ této mezinárodní prezentace. Pouhá dvě kola na Hungaroringu, kterým předcházela rychlostní soutěž ve dvou pasážích této trati, o autu spíše napovídala, než by stačila na standardní silniční test.

Navíc se nesměla vypínat stabilizace a zakázáno bylo i driftování, ale to se dá ještě pochopit. Přeci jen pozvaná skupina českých a portugalských novinářů byla až nesmyslně početná. Samotnou jízdu na limitu jsem si v 35stupňovém pařáku užil až na samém konci této akce, kdy za volantem seděl jezdec ze série DTM a na mé přání ve dvou projetých kolech prohnal M2 hezky dveřmi napřed.

Co jsme si zapsali do bloku během prezentace? BMW M2 není záludné, pneumatiky Michelin Pilot Super Sport (vzadu 265/35 ZR 19) mají dlouho potřebný grip, a pokud chcete (a umíte) vyvolat přetáčivý smyk, M2 proti tomu rozhodně nebude. V režimu Sport+, doporučeném pro naše jízdy na okruhu, pojedete neuvěřitelně rychle čistou stopu. Řízení je sdílné, možná ne tak jako u hydraulických posilovačů, ale tupé určitě není. Skvělé jsou brzdy, i když karbon-keramické pro tento model nekoupíte (pro M3/M4 nebo dokonce dražší „emka” ano).

V Sport+ režimu je automobil nejryzejší a nejostřejší: jinak je nastavené řízení, odezva na plynový pedál, stabilizace, aktivní diferenciál a koneckonců i automatická převodovky M DCT, jež na změnu rychlostního stupně reaguje prudkým, uměle vytvořeným a podle nás úplně zbytečným škubnutím.

A co je důležité, BMW M2 při ostřejší jízdě cítíte jako celek, rozložení hmotnosti (48 procent vpředu, 52 vzadu), přenos síly řadového šestiválce, převodovka, brzdy i řízení fungují v dokonalé harmonii. Motor má dostatek síly a jeho výkonové parametry (370 k a 465, krátkodobě dokonce 500 Nm) bohatě postačují. Jde o přeplňovanou jednotku (dvoukomorovým turbodmychadlem), takže ano, drobná prodleva zabrání turba tady samozřejmě je.

Při jízdě v módu Sport+ auto dovolí velice drobné vybočení zádě, cokoliv, co by naznačovalo opravdový powerslide, utne bdělá elektronika (stabilizace je plně vypínatelná). Pokud to umíte, jako třeba závodní jezdci přítomní na Hungaroringu, díky masivnímu točivému momentu vyvoláte a pohyby pravé nohy udržíte drift, jak dlouho budete chtít, z tohoto pohledu je BMW M2 velice zábavné auto, které řidičskou radost rozdává plnými hrstmi.

Co nám vadilo? Umělý zvuk, který v kabině znatelně vytvářejí reproduktory, jakkoliv samotný výfuk se čtyřmi koncovkami má elektronicky řízené klapky. Zvukový projev není vysloveně špatný, ale třeba ostré současné jaguary znějí o dost lépe a leckdo v případě M2 (či jiných M modelů) jednoduše odpojí v zavazadlovém prostoru konektor od systému vzletně nazvaného Active Sound Design.

Co dále nám vadilo? Některé plasty v interiéru působí divně, ale s tím se dá žít a  někomu (třeba Jeremy Clarksonovi) připadá pozice za volantem vyšší. Na bližší seznámení ale budeme potřebovat další hodiny času.

M2 je s částkou 1 567 800 korun nejlevnějším M modelem od mnichovské značky, vždyť M4 stojí přes dva milióny. Základní výbava je „plná”, připlácet tak prakticky budete pouze za metalický lak. Více než 100 tisíc korun za automatickou sedmistupňovou převodovku dávat nedoporučujeme: budete sice o trochu pomalejší na závodním okruhu, spojení motoru - převodovky a řidiče vám nic jiného než manuální skříň nenabídne. A to říkáme s vědomím, že všechny M2 na této akci měly dvouspojkový automat, manuální ani jedna.