Bezpečná jízda v dešti? Zkontrolujte vůz, vyjeďte dřív a zvolněte

Základem bezpečné jízdy, bez ohledu na počasí, je dobrý stav automobilu. Zejména za deště se pak projeví stav pneumatik, u kterých záleží nejen na hloubce vzorku, ale také na stáří, které ovlivňuje chemické vlastnosti pneumatiky a s tím související přilnavost.

Podle zákona je minimální hloubka vzorku 1,6 milimetru, nicméně čím je vzorek hlubší, tím si pneumatika lépe poradí s odvodem vody. Pokud už jsou tedy vaše pneumatiky na konci životnosti, je třeba na to myslet a raději snížit rychlost.

Pro bezpečnou jízdu v dešti je také důležité mít v dobrém stavu stěrače, které jsou spotřebním zbožím. Jejich výměna je záležitostí pár minut a několika stokorun, rozdíl je ovšem propastný. Zatímco za starými stěrači mohou zůstávat šmouhy a fleky, nové stěrače zanechávají sklo čisté.

Během chladného a deštivého počasí se navíc často setkáváme se zamlžováním skel, zejména tedy toho čelního. K jeho rychlému potlačení přitom stačí drobnost - pustit klimatizaci. Vzduch z klimatizace je totiž přirozeně suchý a pomáhá tak zbavit kabinu vlhkosti,  zejména na sklech.

Za deště je ovšem potřeba nejen vidět, ale také být viděn. Kromě samotné kontroly osvětlení vozu je tak za deště a podmínek zhoršené viditelnosti nutné přepnout z denního svícení na klasická potkávací světla, díky čemuž se bezpečně rozsvítí i koncová světla.

Pokud je ale déšť hustý nebo ho doprovází mlha, není na škodu zapnout i mlhovky, díky kterým budete vidět ještě lépe. Pokud vás ovšem začnou dojíždět další řidiči nebo se podmínky zlepší, nezapomeňte zadní mlhovku vypnout. Pro ostatní řidiče je totiž její světlo oslňující.

Pokud již prší nebo z předpovědi víte, že je šance na déšť během cesty vysoká, doporučuje se vyrazit s větší časovou rezervou. Déšť totiž nezpomalí pouze vás, ale také ostatní řidiče. „Vyrazte na cestu dříve, abyste se vyhnuli zbytečně riskantní rychlé jízdě, kterou neohrožujete pouze sebe, ale i ostatní účastníky silničního provozu,“ doporučuje na webu policie por. Mgr. Markéta Johnová.

Přizpůsobení rychlosti je přitom mimořádně důležité. Nejenže déšť výrazně prodlužuje brzdnou dráhu (na které se podepíše i již zmiňovaný stav a typ pneumatik), ale také snižuje vnímavost řidiče, jehož reakce jsou tak pomalejší.

I z toho důvodu je potřeba dávat včas znamení o změně směru jízdy a začít s brzděním v dostatečném předstihu, aby ostatní řidiči měli dostatek času reagovat. Při průjezdu zatáček je lepší snížit rychlost, naopak bezpečná vzdálenost by měla být větší než doporučované dvě sekundy. Získáte tak nejen více času, ale vyhnete se i vodě stříkající od kol vozu jedoucího před vámi.

Celkově se pak doporučuje ovládat vůz s citem a plynule, bez zbytečně agresivních pohybů a bez zmatkování. Dvojnásob to platí ve chvílích, kdy se auto dostane do aquaplaningu, tedy pokud se mezi kolem a vozovkou vytvoří vrstva vody a řidič nad autem ztrácí kontrolu.

V takové situaci je hlavní zachovat klidnou hlavu, prudce nebrzdit a netočit volantem, neboť by vůz mohl přejít do smyku. Místo toho je vhodné pokračovat v přímé jízdě a pouze sundat nohu z plynového pedálu, dokud se kola nevrátí zpět na vozovku. Pokud musíte prudce brzdit, pak u vozů bez ABS nezapomeňte brzdit přerušovaně, u vozů s ABS pomůže elektronika.

Předjíždění se pokuste vyhnout, pokud je ale nezbytné, provádějte manévr na přehledném úseku s dostatečnou rezervou. Vyhýbejte se také průjezdu velkých kaluží, které mohou skrývat výmoly, a dávejte větší pozor na chodce, kteří mohou být kvůli dešti nebezpečně roztržití.