Článek
Když má řízení na starosti šofér, je to především jeho zásluhou, že se posádce nebude obracet žaludek, „robota” autonomního řízení je to potřeba naučit.
Inteligentní software kombinuje více než 30 tisíc reálných a virtuálně simulovaných testovacích kilometrů pro výpočet parametrů jízdy. Automobilka dokonce přišla i s výpočtem takzvaného „wellness skóre”, které hodnotí plynulost jízdy a efekt na takzvanou kinetózu, nemoc z pohybu. Ta postihuje sedmdesát procent lidí.
Do skóre zásadně promlouvá způsob brzdění. I proto by se budoucí autonomní vozy měly propojit s městskou infrastrukturou včetně semaforů.
V praxi jde především o plynulejší změny rychlosti a zatáčení na specifických úsecích. Díky strojovému učení tak může auto optimalizovat svůj jízdní styl na základě dat získaných z každého ujetého kilometru flotily autonomně řízených vozů.
„Mobilita se rychle mění. K dosažení našeho cíle v podobě nulových nehod a eliminace dopravních zácp budeme muset využít sílu autonomních vozidel. Řešení problému cestovní nevolnosti v autonomně řízených automobilech je klíčem k obrovskému potenciálu, který tato technologie dává pasažérům. Ti pak budou moci využít čas strávený na cestách ke čtení, práci, nebo relaxaci,“ řekl Steve Iley z Jaguar Land Roveru.
Pět stupňů k puštění volantu. Autonomní řízení má svá pravidla
Výsledkem projektu nemá být jen specifické chování autonomních vozů budoucnosti, ale i změna chování aktuálních asistenčních systémů. I dnes totiž stačí mít ruku na volantu a vůz se v provozu umí pohybovat částečně samostatně.