Život s plug-in hybridním Peugeotem 3008: Když jsou nabíječky daleko

Zatímco v předchozím díle dlouhodobého testu Novinek jsem „vyzval” plug-in hybridní Peugeot 3008 na domácím hřišti, tedy ve městě, kde naplno využije 13,2kWh baterii a elektrický pohon mu vystačí na více než 40 kilometrů, ve druhém vydání je na čase vyjet mimo město a nabíječky.

Všechny plug-in hybridy, tedy vozy, které jsou díky možnosti externího dobíjení a větší baterie nejblíže elektromobilům, ale ponechávají si spalovací motor, jsou totiž otázkou křehkého kompromisu.

Nabízí se tedy, jestli povedený mix vlastností ve městě nebude na obtíž na výletě - tahat s sebou těžkou baterii, která zvedla pohotovostní hmotnost SUV nižší střední třídy na 1885 kilogramů, to se někde projevit musí. Otázkou u každého takového modelu je, jak moc.

Naše 3008 je slabší ze dvou nabízených plug-in hybridů. Má tedy pohon předních kol namísto čtyřkolky, chybí druhý elektromotor na zadní nápravě. Zážehová šestnáctistovka má výkon 180 koní, spolu s elektromotorem činí systémový výkon, který nelze sčítat, 225 koní.

Že jsem si v minulém díle pochvaloval tichý provoz, není překvapení, ve městě strávíte většinu času na elektrický mód, především když nabíjíte. Důležité ale je, že rovněž naskočení spalovací jednotky je velice tiché, kultivované.

Pokud startujete s vybitými bateriemi, naskočí šestnáctistovka ihned. Když akumulátor vybijete během jízdy, nastartuje se zážehový motor ještě těsně před vybitím, pár kilometrů předtím, než se zapojí do pohonu. To vše velmi chytře z toho důvodu, aby se alespoň trošku zahřál v nízkých otáčkách.

I poté je velmi tichým společníkem a v některých situacích na poslech jen těžko poznáte, že se zapojil. Zároveň ale jde systém občas překvapit. Když při plachtění na elektromotor prudce sešlápnete plynový pedál, cítíte cuknutí, jak se motor zapojí, ale nejde o nic hrozného. Podobné přechody má 3008 vyřešené lépe než například nedávno testovaný Mercedes A250e.

Systémový výkon 225 koní zní u kompaktního SUV více než slibně. Skutečně, na plný plyn auto vyrazí velmi svižně, předjíždět lze s přehledem a rezervou. Ovšem pamatovat je nutné také na zmíněné kilogramy - nečekejte, že vás tohle auto zatlačí do sedačky, jakkoli je jeho dynamika slušná.

Pocitově tomu příliš nepomáhá naladění systému, které se snaží co nejvíce využívat elektromotoru a spalovací jednotku dlouho nechává ve spodním spektru otáček. Až když převodovku plynem rázně pobídnete, podřadí o několik stupňů dolů a využije vyšších otáček motoru. Na druhou stranu má podobná strategie výhody v podobě klidu, který na palubě panuje. A také relativně nízké spotřeby.

Právě co se spotřeby paliva týče, nadále platí, že pokud si pořídíte plug-in hybrid, je potřeba jej dobíjet. Konečný účet si vystavíme až ve třetím díle našeho soužití, kdy nakroužíme co největší počet kilometrů v různých podmínkách, nicméně obecně platí, že dlouhodobá spotřeba úzce souvisí s tím, jestli jezdíte převážně mezi dobíjecími stanicemi ve městě, v práci a doma, nebo jestli lítáte po republice.

Takový podzimní výlet z Prahy do hor či jižních Čech a zpět absolvovaný s vybitými bateriemi a svižným tempem pak vyjde v průměru na něco kolem 7 až 8 litrů na 100 km. Je to hodně nebo málo? Podle mého názoru jde o slušný výsledek, uvážíme-li výkon, typ a hmotnost vozu. I v takovém Českém Krumlově se dá snadno baterie dobít, potom účet za cestu vyjde na 6,4 l/100 km plus stokoruna za dobití, pokud nejste registrovaní u tamního poskytovatele.

Daň za to, že poté můžete přes všední dny jezdit do práce a zpět domů jen na elektřinu, jejíž cena je vysoce individuální, podle mého názoru není vysoká, jakkoli by měl dvoulitrový diesel o výkonu 180 koní spotřebu o nejméně litr nižší. Ten však s přicházejícím faceliftem příští rok zmizí z nabídky a z černé pistole půjde tankovat jen 130koňovou patnáctistovku.

Nevyužijete-li ale častého dobíjení, a tedy provozu na elektřinu, a vaše cesty všedního dne jsou převážně mimoměstské, na delší vzdálenosti, pořiďte si každopádně právě diesel, nebo zážehovou šestnáctistovku bez elektromotorů. Plachtění s vypnutým motorem a výpomoc elektromotoru v nízké zátěži nedokáže zcela zacelit kilogramy, které s sebou u plug-in hybridu vozíte navíc kvůli vybitému bateriovému balíčku.

Vždyť druhá nejtěžší verze s dvoulitrovým dieselem váží 1555 kg, o 280 kg méně. Nemluvě o příplatku, který ve srovnání s šestnáctistovkou o 180 koních bez elektromotoru činí 255 tisíc korun. Je to ale všechno o tom, v jakém režimu vůz používáte.

SUV 3008 na delších cestách potěší příplatkovým balíčkem jízdních asistentů, který doporučuji zaškrtnout. Adaptivní tempomat není zbrklý a semi-autonomní řízení vede auto pěkně uprostřed pruhu. Dobře zvládá i těžší podmínky, například v podobě prudkého deště. Jízdními asistenty určenými zejména pro jízdu na dálnici se tak vůz rovná prémiovým vozům stejné třídy.

Opačným extrémem je pak cesta, pro kterou je dobré zvolit SUV namísto fešného kombi 508, který nabízí stejné pohonné ústrojí. Už se standardními motorizacemi dvojice SUV od Peugeotu boduje světlou výškou. Udávaných 219 mm je na poměry třídy hodně. Taková Škoda Karoq má 172 mm, Volkswagen Tiguan 200 mm.

Pokud nepřijde na kluzký kopec nebo hluboké bláto, absence pohonu všech kol tak nevadí. Se silnějším plug-in hybridem díky elektromotoru na zadní nápravě vyřešíte i tyto prekérní situace. Pak už záleží na obutí, zvědav jsem byl také na to, jak na kluzkém povrchu mimo silnice půjde dávkovat výkon.

I na elektrický mód je však elektronika velmi dobře nastavena a i na štěrku v kopci, kde se snadno zahrabu s kde čím, se mohu postupným přidáváním akcelerátoru vylmi plynule rozjet bez prohrábnutí. Tohle spolu s poměrně velkorysou světlou výškou považuji za mnohem užitečnější vlastnosti v lehkém terénu na polních a jiných cestách, než démonizovaný pohon všech kol.

Navíc podvozek, který se jinak zdá být poměrně tuhý, začne na opravdu rozbitých „polňačkách” dobře pracovat. Jde o ten typ odpružení, které pracuje tím lépe, čím drsnější na něj jste.

Nemluvím tu samozřejmě o extrémním použití a rozhodně nechci vůz srovnávat s magií, kterou na podobných cestách předvádí takové Subaru Forester, ale je znát, že přidané kilogramy mimo silnice auto zvládá. Jen v jiných, běžnějších situacích by se mohlo odpružení více uvolnit, o tom ale zase až příště...