Za volantem nové Škody Kodiaq RS: Vrchol nabídky je komfortnější i obratnější než dříve

Stejně jako si s Chorvatskem běžně nespojujeme sněhové závěje, tak ke Škodě Kodiaq na první dobrou nepasuje ostré tempo na klikatých silnicích za doprovodu bublání z výfuku. Podobně jako okolí zasněženého vrchu Platak, kde si připadáte jako v rakouských Alpách a kam jsme se vydali vyzkoušet horkou novinku s písmeny RS, i kodiaq chce v tomto provedení překvapit docela jinou atmosférou, než nabízí standardní verze.

Varianta RS patří ke kodiaqu už od první generace, kdy se však nejprve svezla na doznívající oblibě silných vznětových motorů. Po faceliftu přešla na zážehový dvoulitr a ve druhé generaci se všeobecně očekávalo, že následujícím krokem bude jakási forma plug-in hybridu.

Nestalo se, k radosti konzervativně smýšlejících pod kapotou zůstal motor 2.0 TSI, navíc o 20 koní posílený na 265 koní. „U motoru řady EA 888 čtvrté generace jsme provedli úpravy na úrovni komponentů, abychom snížili vnitřní tření včetně nového tvaru dna pístů a změn konstrukce klikové hřídele a klikové skříně,“ říká člen představenstva Johannes Neft.

Jde o jeden z nejlepších zážehových dvoulitrů na současném trhu, a byť zde není zdaleka ve svém nejvýkonnějším provedení, dokáže nabídnout své typické vlastnosti. I při vcelku točivém charakteru vyniká především hutným záběrem ve středních otáčkách. Točivý moment 400 Nm je k dispozici od 1650 do 4350 ot./min.

I přestože je třeba ve srovnání se stejně poháněnou Octavií RS znát, že se motor musí prát s podstatně větším vozem, a tudíž působí ospalejší, stačí to na zrychlení z nuly na stovku za 6,3 sekundy.

Stejně jako v případě běžných verzí si velkou pochvalu zaslouží nové naladění sedmistupňové dvouspojkové převodovky. Ta je v nové generaci významně přeladěna a řadí nejen plynule, ale umí skvěle předvídat a nezmatkuje. A to ani při nízkých rychlostech, které bývají pro skříně tohoto typu největší výzvou. V režimu rychlé jízdy pak řidič ocení rychlou reakci na řadicí pádla pod volantem.

Kodiaq využívá i ve verzi RS nové adaptivní tlumiče DCC+ se dvěma ventily umožňujícími plynule regulovat kompresi a odskok nezávisle na sobě. Odpružení tak s tímto prvkem lze regulovat nejen v obvyklých režimech Comfort, Normal a Sport, ale i v patnácti různých módech od nejměkčího po nejtužší.

V komfortním nastavení je znát, že je RS trochu utaženější a obouvá velká kola, a tak se malým otřesům na ostrých nerovnostech nevyhnete. Stále ale nabídne velmi vysokou úroveň komfortu, umí se příjemně, ale s jistotou pohupovat. V kombinaci s velmi dobrým odhlučněním tak jde o vysoce komfortní vůz na každý den i na dlouhé cesty.

Naopak ve sportovním módu potlačuje náklony lépe než předchozí generace. Rovněž řízení je přesnější a v technických pasážích se auto pocitově zmenší, působí obratně. Zásluhu na tom má i dobře naladěný pohon všech kol, který zabraňuje marnému protáčení odlehčené přední nápravy na výjezdu, na zadní nápravu totiž dokáže poslat dostatek točivého momentu.

Velmi dobře si odpružení poradí i s vlnami uprostřed zatáčky. Když se suverénně řítí do brzdného bodu před zatáčkou, nerozhodí jej ani série děr, rychlé tlumiče udrží důležitý kontakt kola s vozovkou.

I přesto však ostrá jízda s Kodiaqem RS podléhá kompromisům a znamená spíše snahu o maximální plynulost a přenášení hmotnosti. Vcelku brzy se totiž dostaví nedotáčivost a ani zmíněná čtyřkolka není nastavena tak, aby na pevném povrchu kouzlila přetáčivé výjezdy ze zatáčky.

Na vyložené řádění však škodovky s písmeny RS nebyly nikdy, upřednostňují vyvážené, komfortní nastavení, které je schopné řidiče pobavit, pokud je u volantu plynulý a citlivý. Podstatné je, že rychle reagující pohon a stabilní podvozek dovolí opravdu rychlé tempo takřka na jakémkoli povrchu.

Možná až příliš dramaticky působí zvukový doprovod, který je udáván znovu především speciálním reproduktorem vedle výfuku, který není jeho součástí, ale má napodobovat sportovní zvuk uvnitř i zvenčí. Funguje v režimu Normal a Sport, a když kodiaq slyšíme, jak si na volnoběh bublá jako minimálně pětilitrový osmiválec, přijde nám to trochu směšné.

Zejména opět v kontrastu s Octavií RS, která má po modernizaci sportovní výfuk bez příkras a zní moc pěkně, především autenticky.

Vizuálně se od klasického kodiaqu verze RS liší nárazníky, prahy, koly a leskle černými prvky. Uvnitř jsou přední sedadla s integrovanými opěrkami hlavy a kontrastním červeným prošíváním, tříramenný volant a další detaily.

To vše k RS samozřejmě patří, nelze však opomenout, že například Škoda Superb nebo Volkswagen Tiguan nabízejí stejný motor bez sportovně střižené verze, která nemá agresivní vizuál ani nebublá vedle výfuku.

Kodiaq RS je tak potřeba vnímat v souvislostech módy sportovních SUV, u kterých však sama automobilka znalá svých zákazníků musí vědět, že důležité je sice nabídnout dynamický pohon a zvládnout ho skvělým podvozkem, taky řidiče trochu více pobavit, ale zejména zachovat kouzlo kodiaqu jako komfortního, praktického SUV. Se znaky RS je kodiaq schopnější v nové disciplíně, jiné auto z něj ale nedělají.